Tramvaje v Pardubicích -  fotodokumentace:

Zcela unikátní snímek ze Semtína. Ačkoliv trať rychlodráhy byla dvojkolejná, osy kolejí se zde od sebe oddálily. Je vidět, že trakční vedení mělo parametry "dospělé železnice". Budova v pozadí dosud stojí a po přestavbách v ní sídlí lékárna Semtín. Transformátor vedle byl zbourán v roce 1951.

Šimon Tarha, malíř a propagátor tramvají  při výletě do Krkonoš. Žena po jeho boku je Želmir Vojicelovič, životní partner Stojana Jakotyče.

První služební automobil PEG při inspekční  jízdě po Karanténě.

Autobus ČSD - garáže Hradec Králové na náhradní přepravě v roce 1932 při opravách Prokopova mostu.

Unikátní snímek nikdy nezprovozněné vozovny "Halda". Jednolodní hala byla postavena v roce 1914 v prostorách u dnešních automatických mlýnů. Ihned po dostavbě byla zrekvírována pro účely armády a v její správě vyhořela a v roce 1917 byla stržena.

V zimě roku 1948 si skupina mládežníků upravila zadní plošinu jednoho z vleků pro přepravu lyží a uspořádala běžecký závod Semtín - Pardubice. Muž označený křížkem je Josef Havran, národní správce malodráhy.

Dřevák nejistého čísla na nynějším náměstí Legií ve čtyřicátých letech v nouzovém válečném nátěru při zkouškách pantografového sběrače systému Grünbach. Nakonec se neosvědčil a vozy dojezdily s původními sběrači.

Další dřevák se na snímku těsně před koncem provozu blíží k Prokopově mostu směrem od Kostelíčka.

Mezi dosud neznámé skutečnosti patřilo zapůjčení motorového vozu č. 96 z Erfurtu. Vůz byl zařazen jako pracovní (po změně rozchodu). Na prvním snímku v Pardubicích 10.2.1943 (foto inž. Fouse), na druhém pak jako vlečný zpět c Německu v roce 1976 (foto Joachim Öbr).

Torzo tramvajového sloupu vyfotil ještě v roce 2000 v ulici Mezi mosty kolega Oldřich Čížek

A takhle by to mohlo v Pardubicích vypadat přibližně v roce 1985 pokud by nebyly tramvaje násilně zrušeny už koncem padesátých let.

A takto by mohla vypadat manipulační smyčka Kamenec asi tak v roce 2000.

Po 2. sv. válce se nejprve uvažovalo o výrazném rozšíření tramvají. Prvním bodem mělo být obnova tratě linky H do karantény (kam se nejezdilo od náletu v roce 1944) a další prodloužení do plánovaného sídliště Dukla. A jak už to v socialistickém (ale i jiném) plánování bývá, nová trať zůstala v projektu sídliště i po rozhodnutí o likvidaci tramvají. A tak pozorný návštěvník ještě dnes najde v Pardubicích stopy po tomto kdysi připravovaném úseku. Po kliknutí na první snímek vidíme už nepříliš zřetelně část plánované točny. Rozšíření v pravé části je plánované nástupiště...

... to na druhé fotografii je oblouk trati zcela zřetelný. Podle šifrovaných poznámek ing. Fousete dešifrovaných pomocí počítače PMD85-2,5 v tomto úseku byl již položen svršek a chystala se montáž vrchního vedení. Bohužel potom si někdo všimnul, že ve zbytku města se tramvaje opravdu ruší a vše bylo demontováno včetně odvozu štěrku...

dva autobusy Škoda v roce 1938 před hlavní vrátnicí Spolku pro chemickou výrobu v Rybitví. Od roku 1939 byla v místě parkoviště točna tramvajové linky S

s tímto automobilem zlikvidoval řidič Motyčka pojízdnou prodejnu jízdenek u Divadla

ředitelský automobil Škoda Superb počátkem 2. sv. války u správního domu

na nedávno objevené fotografii z roku 1916 vidíme vlečný vůz č.53 a za ním původně poštovní vůz č. 84, který se ale nikdy pro přepravu pošty nevyužíval. Muž označený křížkem je Dragomir Jakotyč, bratr Stojana Jakotyče, žáka Křižíkova, který vyprojektoval podjezd pod hlavní tratí u vozovny.

budovy Explosie v Semtíně ve dvacátých letech 20. století. V ose provizorní drážky bylo v roce 1939 vybudováno těleso tramvaje.

Měnírna tratě do Semtína byla napájena z vyrobny kys. dusičné v budově N2

Vlečný vůz na nám.Legií

Triangl u Kostelíčka v roce 1959

Zachovalý most rychlodráhy mezi Rosicemi a Doubravicemi

Zachovalý most rychlodráhy v lese (nyní u silnice I/37)

Současný stav mostu přes Chrudimku u automatických mlýnů. Tramvaj zde jezdila v letech 1910 - 1952

Současný stav místa, kde stála vozovna.

Dodnes patrné těleso trati v lese za Rosicemi nad Labem