Typ: Škoda - Sanos 200Tr, evidenční číslo: 329 (DSZO)
Vyrobily Škoda Ostrov nad Ohří a FAS Skopje v roce 1987, výrobní číslo: 9955
(Škoda), 16089 (FAS)
1.5.1987 až 2000 - provoz u DP Gottwaldov, později Dopravní společnost
Zlín-Otrokovice
2000 - 2003 - ve stavu DSZO k zachování jako historický, zpočátku nasazován jako
záložní
2003 - rozhodnuto o vyřazení, odkoupen PSHŽD
Současný stav: provozní historické vozidlo
Jízda pro Pernštýnskou noc v červnu 2013
Oprava přední části trolejbusu - listopad 2008
Z monografie ŠKODA-SANOS 1982-2002 vydané DSZO s.r.o.:
Na počátku 20. století do první světové války vznikla v Evropě řada
trolejbusových provozů, z nichž většina v průběhu války zanikla. Druhá éra
trolejbusové dopravy začala v průběhu 30. let. Na území bývalého
Československa vyjel v Praze v roce 1936 tzv. moderní trolejbus. Během
druhé světové války vyjely trolejbusy v roce 1941 v Plzni a Bratislavě a v
roce 1944 ve Zlíně. Další trolejbusové provozy vznikaly až po druhé
světové válce buď jako náhrada úzkorozchodné tramvaje anebo jako nosný
dopravní systém.
Společným znakem všech trolejbusových systémů byly dvounápravové nebo
třínápravové standardní trolejbusy domácí a zahraniční výroby do délky 11
metrů. Výjimku tvořilo několik dvoučlánkových třínápravových kořistních
trolejbusů v Mostě, se specifickým rysem „lámání" jen v podélné ose.
Vozový park byl prakticky až do poloviny 80. let tvořen standardními
vozidly, i když požadavky na zvyšování kapacity od provozovatelů
existovaly. Zvyšování kapacity se v padesátých letech v některých městech
řešilo připojováním vlečných vozů za trolejbusy. Ne všude se tento způsob
dopravy ujal. Nejdéle, až do poloviny sedmdesátých let, se udržel v Plzni
a tehdejším Gottwaldově.
S dodávkami kloubových autobusů Ikarus 280 sílily i požadavky na provoz
vysokokapacitních trolejbusů, jimiž se mohly stát jedině kloubové
trolejbusy. Protože vývoj vlastního kloubového vozidla domácí výrobce
trolejbusů zahájil teprve na počátku 80. let a tlak tuzemských
provozovatelů byl velmi silný, došlo k rozhodnutí, že až do začátku výroby
tuzemského kloubového vozu Škoda, bude situace řešena dovozem zahraniční
autobusové karosérie, do níž se v Škodě Ostrov bude montovat domácí
elektrická výzbroj. Volba padla na maďarský Ikarus, ale nepřiměřené
finanční požadavky za karosérii způsobily, se bylo rozhodnuto o kooperaci
s jugoslávskou firmou FAS Skopje.
Po vyrobení a odzkoušení dvou prototypů v roce 1982 se rozběhla od roku
1984 sériová výroba. Pro bosenské Sarajevo bylo vyrobeno včetně prototypu
22 trolejbusů, z nichž u deseti se dodaná elektrická výzbroj montovala v
jugoslávské firmě Energoinvest. Pro tuzemské dopravní podniky bylo dodáno
celkem 54 Sanosů; nejvíce (29 vozů) bylo dodáno do Gottwaldova. Dopravní
podnik Ostrava zakoupil nejdříve dva vozy a po zahájení sériové výroby
kloubového trolejbusu Škoda 15Tr nakupoval už jen tento typ. Po několika
letech provozu byly oba trolejbusy převedeny do Gottwaldova výměnou za
prototyp trolejbusu 15Tr. Na Slovensku byly Sanosy provozovány též ve dvou
městech. Dvacet trolejbusů jezdilo v hlavním městě SSR Bratislavě a tři
vozy v šarišské metropoli Prešově. Mimo Sarajeva byl v zahraničí
provozován i jeden Sanos v Moskvě.
Jejich nezastupitelný provoz byl postupně v druhé polovině devadesátých
let ukončován především z důvodu silné koroze hlavního rámu. Provoz Sanosů
byl jako první ukončen v Bratislavě v roce 1998 po zlomení nápravy zadního
článku, krátce nato i v Prešově. Jako poslední dojezdily Sanosy ve Zlíně v
posledním roce minulého tisíciletí. Převážná část vyřazených trolejbusů
byla sešrotována. Jen posledních šest zlínských Sanosů bylo po vyřazení
odprodáno do Sarajeva, kde byly všechny zařazeny do provozu a doplnily tak
park jedenácti kloubových trolejbusů, které přežily válku v Jugoslávii.
Čtyři Sanosy jsou uchovány jako historická vozidla.
Trolejbusy Škoda-Sanos rozhodně přispěly ke zkvalitnění trolejbusové
dopravy. Mezi řidiči byly oblíbeny zejména pro snadné ovládání. Byly
pohodlné a jízda s nimi velmi příjemná. Na druhé straně byla cestující
veřejností kritizována vysoká podlaha, která znesnadňovala nastupování a
vystupování zejména starším občanům. Je nutné ovšem připomenout, že vzorem
při vývoji trolejbusů Sanos byl autobus Mercedes-Benz z přelomu padesátých
a šedesátých let 20. století.
Trolejbus má dokonce vlastní báseň - zde. |
Pardubický spolek historie železniční dopravy se stal dne
4.11.2003 majitelem vyřazeného trolejbusu Sanos číslo 329, který původně
chtěl jeho majitel (Dopravní společnost Zlín-Otrokovice) zachovat jako
historický. Po přehodnocení tohoto záměru nám trolejbus byl nabídnut v září
2003 k odkoupení. K finální dohodě došlo koncem října a následně byl
trolejbus zaplacen. Financování celého projektu záchrany Sanosu
hodláme zajišťovat pomocí mimořádných členských příspěvků. Pokud snad chcete
přispět, ačkoliv nejste členy, kontaktujte nejbližšího člena spolku. Další
info o spolku na
http://www.pshzd.cz. |
Vystřihovánku trolejbusu 329 v měřítku 1:87 je možné zakoupit za 35,- Kč. Další informace zde.
Sledujte rubriku Akce, kde najdete akce plánované i fotky z jízd uskutečněných.
Velká oprava probíhá v Komárově - info u kolegy Petráska na www.sm11.cz.
Trolejbus absolvoval Technicko-bezpečnostní zkoušku a může být opět v provozu - první akcí bude Den seniorů 1.10.2004.
V sobotu 18.9. proběhla další etapa oprav na volné ploše v DPmp. Úderná skupina ve složení JR, Lp, THo a IP provedla hlavně nátěry na střeše + zatmelení spojů plechů na střeše. Dále se podařilo zlikvidovat pěnovou hrůzu na zadním čele a zatmelit další místa na skříni. Dále se obnovil nátěr na náraznících a stahovácích. Při parkování trolejbusu potom došlo k drobnému problému, když nám vypadla tlaková hadice kompresoru.
Ve čtvrtek 19.8.2004 byl Sanos převezen do DPmP, kdy bylo objednáno tlakové mytí spodku a elektroinstalace. To proběhlo v pátek a v sobotu 21.8. jsme potom mohli využít kanál na dílně lehké údržby k dalším opravám a čištění trolejbusu.
Vozy PSHŽD už na délku něco měří - 353 a 329 na dílně |
interiér během očisty a vysychání elektriky |
Pardubický trolejbusový guru Lp do Sanosu nastupující |
kolega Petrásek, webmaster http://www.sm11.cz |
kolega THo svačící |
optimismus do další práce nám vlila nefalšovaná trolejbusová duha |
V pondělí 5.4.2004 se nám poněkud s problémy podařilo Sanos vyprostit z jeho zimního útočiště a odvézt ho do Pardubic, kde bylo domluvené dočasné parkování v DPmP. Po příjezdu se nám nepodařilo trolejbus rozpohybovat, avšak v úterý rytmická skupina LP+PL závadu odstranila a tak jsme zjistili, že SANOS ŽIJE. Ve večerních hodinách potom rozšířená skupina provedla zkušební průlet městem. Při něm bylo zjištěno, že palubní systémy více méně fungují. Ve středu byl trolejbus následně deportován do svého nového bydliště v Černé za Bory.
Sanos právě ožil na 11. stopě ve vozovně |
Točna Semtín, hlavní brána - - oblíbený fotohalt historických vozidel |
V sobotu 6.12.2003 jsme se nás 8 sešlo na brigádě. Největším úkolem bylo zatmelení děr ve střeše, aby se odstranilo zatékání do vozu. Kromě toho jsme trolejbus přesunuli asi o půl metru na díly roštových podlah, aby se zabránilo propadání kol. Celý den bylo kolem nuly a největší náraz větru, který švagrovi sundal anténu měl 81km/h. On-line info o počasí v Cholticích najdete na radioamatérském webu www.hamradio.cz.
Zima byla hnusná |
Válečná porada brigádníků u zadních dveří, z kterých stále utíká vzduch |
Takhle to vypadá, když bouchne sprej s montážní pěnou |
Sanosu se už stojí pohodlněji - na roštech |
Na 17.11.2003 byl plánován přesun do areály fy Sandy Line. Jeden náš nejmenovaný kolega ale celou akci zazdil těsně před uskutečněním, takže nakonec jsme urychleně hledali náhradní možnost. Díky vstřícnosti mojí sestry a kolegy mx, takto mého švagra, se podařilo ve večerních hodinách zajistit odtah do Choltic, kde byl trolejbus nejprve dočasně "odložen" na obecním pozemku. 18.11. proběhla příprava vjezdu na zahradu a ve středu 19.11. byl trolejbus již vyzkoušeným tahačem dopraven na původně zcela neplánované místo zimního spánku...
kontakt: mimo kontakty ze stránek provozovatele - PSHŽD, ze Stránek trolejbusu 353 či Stránek autobusu 8 se můžete ozvat i na adresu sanos@seznam.cz
Ještě jako vozidlo DSZO se Sanos podíval do Pardubic už v roce 2002 - fotogalerie zde.
Oba české Sanosy v roce 2002 ve vozovně DPmP.
Znám já jeden vůz,
jmenuje se SANOS.
Když mě prvně vez,
chytil jsem se za nos.
V Pardubicích nejdelší je,
a osamělý se cítí,
každý se mu věnuje,
proto čistotou svítí.
Přišel k nám ze Zlína,
jejich nátěr dodnes má.
Navíc dobře jezdí,
když dva motory vlastní.
Silný je jak medvěd
vůz třistadvacetdevět.
Úctu mojí má,
vím o čem mluvívám.
Já čas svůj mu dám,
práci zadarmo udělám,
aby mohlo dobře sloužit,
mé přátele vozit.
V zatáčkách se ohýbat,
spoustu proudu odbírat,
jen aby neprdly měnírny
a my nezůstali u konírny.
Se Sanosem jsem kamarád,
pochází totiž z Ostrova,
mám ten vůz rád,
vznikl mi kousek od domova.
S patnáctkou ho srovnávat,
není dobrý nápad.
patnáctku převálcuje
ten vůz z Jugoslávie.
S nízkopodlahou ho srovnávat,
jako nebe a dudy porovnávat.
Kdo vyhraje, kdo to ví,
znalec vám možná napoví.
Nezničitelná kvalita,
ze starého dobrého Ostrova
a kastle z Jugoslávie
SANOSU dlouhý život přeje.
papírový model Sanosu od Petra Kudreje
aktualizace této stránky: 17.06.2013 , http://www.trolejbus.cz