Vozový park DpmP a.s. - trolejbusy Tatra 86

Trolejbus.cz > MHD Pardubice > Přehled vozidel > Tatra 86

Nedostatek trolejbusů v polovině padesátých let řešil DP nákupem ojetých vozidel z jiných měst. Mezi nimi byly i čtyři předválečné vozy Tatra T 86, které byly na jaře 1956 dovlečeny do Pardubic z pražské střešovické vozovny.

evid. číslo typ zařazen vyřazen výrobní číslo pozn.
121 Tatra 86 1.3.1956 30.11.1958 ? r.v. 38 - ex Praha 320
122 Tatra 86 25.4.1956 30.5.1958 ? r.v. 39 - ex Praha 321
123 Tatra 86 25.4.1956 30.5.1958 ? r.v. 39 - ex Praha 322
124 Tatra 86 1.3.1956 30.9.1957 ? r.v. 39 - ex Praha 323

Trolejbusy Tatra T 86 byly vyrobeny v závodech Ringhoffer-Tatra a.s. v Kopřivnici v celkovém počtu 6 ks. Konstrukčně poněkud odlišný prototyp se zúčastnil zahájení dopravy na první trolejbusové trati v Praze v roce 1936. V letech 1938 až 1939 bylo vyrobeno dalších pět vylepšených vozidel tohoto označení. Čtyři z nich nakonec skončily v Pardubicích. Jednalo se o třínápravové trolejbusy samonosné konstrukce o celkové délce 10,7 m a hmotnosti cca 9,7 t, které byly původně určeny pro levostranný provoz. Dvoje dveře pro cestující byly ještě v Praze přebudovány na pravou stranu. Měly jednoduché pneumatické ovládání a pracovaly velmi razantně. Stanoviště řidiče včetně bouchacích dvířek zůstaly vpravo. Tyčové sběrače dlouhé asi 6 m díky své pružnosti a zahnutí na koncích velmi dobře spolupracovaly s trolejovým vedením i na tratích s nerovným povrchem vozovky. Sběrací hlavice zůstaly pravděpodobně v pražském provedení i při provozu v Pardubicích. Pružinové stahováky provazů byly běžného typu jako u jiných trolejbusů v té době (nenatahovaly se klikou ale ručním vytahováním lana).

Při celkové obsaditelnosti 75 osob bylo 35 míst k sezení na velmi pohodlně čalouněných podélných sedadlech. Vytápění bylo zajištěno odpadním teplem rozjezdových a brzdových odporů, jejichž určitá část byla provedena dvojmo zvlášť pro letní a zvlášť pro zimní provoz. Topení u řidiče bylo nezávislé o výkonu 400 W (napětí 600 V). Přední řiditelná náprava byla složena ze dvou výkyvných polonáprav zavěšených na ocelolitinovém nosníku. Řízení systému Ross spočívalo v principu palce páky řízení unášeného otáčejícím se vřetenem. Čtyři zadní polonápravy byly shodné a tedy zaměnitelné. Stálý převod v každé z nich mj. umožnil konstruktérům umístit podlahu relativně velmi nízko, cca 60 cm vozovkou. Pérování zajišťovala listová pera. Pohon trolejbusu zajišťovaly 4 elektromotory soustavy Sousedík umístěné v zadních výkyvných polonápravách. Motory byly čistě sériové, čtyřpólové s komutačními póly, každý vinutý pro napětí 300 V a dimenzované pro 25 kW/hod při otáčkách 2050 za minutu.

Pro ovládání jízdy sloužil pravý dvojitý pedál. Ten se při rozjezdu nejprve sešlapoval patou až na 9. ekonomický stupeň, kdy byly vyřazeny všechny odpory a dvojice motorů pracovaly v sérii. Dalšího zrychlování se dosáhlo sešlapováním téhož pedálu špičkou až na 14. stupeň, kdy motory pracovaly bez odporů ve dvou paralelních skupinách. Maximální rychlost byla 45 km/h. Uprostřed se nacházel jednoduchý pedál elektrodynamické brzdy, kde od 8.stupně působila i brzda vzduchová. Současnému sešlápnutí pedálů elektrické brzdy a jízdy bránilo blokování elektrické i mechanické. Pedál vzduchové brzy se nacházel vlevo. Rozvod nízkého napětí byl původně 12 V a jeho zdrojem byl rotační měnič Scintilla 500 W a alkalické baterie o kapacitě 100 Ah. Toto napětí užívaly např.stěrače, ukazatele směru, houkačka, světla přední, zadní i brzdová, vnitřní osvětlení apod.

Jeden z trolejbusů byl krátce po převzetí poškozen požárem, druhý prý sloužil spíš jako zásobárna náhradních dílů. Do provozu zasáhly víceméně jen dva vozy (evid.č.121 a 123). Pro velkou poruchovost a také pro neoblíbenost u řidičů (složitější ovládání, řízení vpravo) byly nasazovány velmi málo a spíše jen na kratší výkony, např. na výpomocné spoje do chemické oblasti. Po vyřazení zůstaly dva vraky ještě nějaký čas ve vozovně. Jedna skříň pak byla dlouhá léta k vidění u hlavní silnice na kraji Přelouče a ta také zmizela neznámo kam.


Trolejbus pražského čísla 320, v Pardubicích později 121, jako nový u výrobce
(Archiv Tatra - repro z knihy Autobusy a trolejbusy pražské MHD)

Některé údaje o trolejbusech Tatra T 86 získané z uživatelské příručky se liší od údajů v Atlase trolejbusů (např.napětí pomocných obvodů). Fotografie těchto vozů z jejich působení u nás nebyly nalezeny – s výjimkou několika rozmazaných vraků na pozadí jiného motivu.

>> na začátek stránky <<

aktualizace této stránky: 27.10.2007 , http://www.trolejbus.cz