Stránky trolejbusu 353 - nejen o trolejbusech ...

Plně funkční v IE 5.5, Opeře 7.1, Mozille 1.6 a vyšších verzích (doporučeno 1024 x 768 bodů)

Historie 10.stopy ve vozovně aneb Setkání dvou zcestovalých výhybek u plotu DP

Desátou stopu ve vozovně jsme namontovali v roce 1994. Byla jen krátká a oboustranně kusá. Tehdy měla dva významy. Během navazující rekonstrukce trolejového vedení ve vozovně sloužila k provizorní manipulaci se zatahujícími vozy a později jako stopa pro odstavování nepojízdných nebo v létě přebytečných trolejbusů.

Na jaře 1998 byla obnovena objízdná stopa okolo těžké údržby autobusů a byla přímo propojena s 10.stopou. Tato stále ještě oddělená stopa nyní začínala nedaleko vrátnice, obešla všechny haly a končila kuse nedaleko garáží pro montážní vozy vrchního vedení.

Na podzim 2002 došlo ke změně ukončení této dlouhé a doposud izolované objízdné „koleje“, která je od té doby přes mechanickou výhybku zaústěna do stopy číslo 9a. Současně s tím byla namontována i nová stopa číslo 11 pro odstavování „mrtvol“. Tento stav si vyžádalo posílení trolejbusového provozu po výstavbě nové tratě do Dubiny. Jak se dalo očekávat, po nějaké době se začaly ozývat hlasy požadující propojit 10.stopu tak, aby se na ni dalo vjet i bez ručního překládání sběračů. A to se právě nyní podařilo.

Byli jsme postaveni před úkol vymyslet způsob a sehnat materiál tak, aby to pokud možno nic nestálo. Nejlepší by byla prý nějaká stará proudem ovládaná výhybka. Takové armatury by se jistě našly, avšak my jsme se zařekli, že žádnou novou proudovou výhybku již montovat nebudeme – a ve vozovně už vůbec ne. Noví řidiči už tuto technologii skoro neznají a staří si rychle odvykli. Namontovat sem zcela nové výhybky by bylo nejen drahé, ale i velmi rozmařilé.

Nakonec pomohlo několik náhod. Na podzim roku 2006 došlo k několika závažným poruchám na elektromagnetické výhybce u Prokopova mostu. Odsloužila si zde 9 let ve velmi hustém provozu a díky cívkám, které s mechanizmem výhybky zacházely jako kladívka, docházelo k únavovým lomům pohyblivých částí. Rychle jsme proto opatřili novou výhybku s motorky a provedli výměnu. Staré armatury prošly repasí a bylo rozhodnuto je umístit někam za vítr, kde nebudou tolik frekventované. Pro propojení 10.stopy ve vozovně tedy optimální místo.

Mechanickou výhybku nám také přihrála náhoda. Získali jsme ji ze šrotu, kam bylo odvezeno trolejové vedení ze zkušební tratě Ostrov – Jáchymov. Tato výhybka sloužila ne příliš dlouho na kruhovém objezdu pod Rádiumpalácem.

U plotu za halou povrchových úprav tak vznikla symbióza dvou armatur Elektroline různých generací, jejichž těsné spojení je sice trochu atypické, avšak funkční.  Teď lze již jen očekávat hlasy, které budou požadovat také připojení začátku 11.stopy přes elektromagnetickou výhybku. Tam to ale bude poněkud složitější díky stísněným poměrům. Raději bychom se pustili do výměny zbylých proudových výhybek v depu a opatřili celé to severní zhlaví nějakým smysluplným hromadným ovládáním, jaké mají např.v ostravské trolejbusové vozovně.

Lp

P.S. Na obrázcích je původní a nový stav za halou povrchových úprav alias myčkou a lakovnou. Nový snímek byl pořízen ještě před montáží kabeláže pro ovládání elektromagnetické výhybky.