20. ledna 2005 - Také něco o webmasterovi
Ačkoliv tenhle web je vlastně v provozu už od roku 2000, teprve teď jsem se odhodlal dát sem také něco o sobě:
Narodil jsem se v Pardubicích v roce 1972. Po několika letech jsem obdržel dvě sestry, přičemž o té starší z nich se dozvíte víc na http://kocky.virtualne.cz.
Po celou dobu bydlím v Pardubicích na Slovanech, což je místo pro vývoj nadšence do dopravy docela důležité. Protože ze zahrady vidím (ne sice moc dobře, ale přece jen) na trať Pardubice - Česká Třebová a těsně za "našima" závorama už 50 let jezdí trolejbus. Proto mám dodnes zafixovaný občasný kouř parních lokomotiv nad hlavní tratí a asi nadosmrti je moje první představa na slovo trolejbus právě Škoda 9Tr. Až do svých 11 let jsem stejně jiným trolejbusem nejel.
Náznak většího zájmu o dopravu ve mně posilovali už rodiče výlety kolem trati a cestami za příbuznými po trati Pce - Havlíčkův Brod. Takže můžu hrdě prohlásit, že si pamatuju páru v pravidelném provozu - sice jen na pár nákladech, ale pamatuju. Stejně tak si vybavuju první jízdu tyristorovým trolejbusem. Ono to najednou necvakalo, ale hrálo :-). Od druhé třídy až do maturity jsem navíc dojížděl denně MHD do školy a nějakou stopu to na mě asi taky zanechalo.
Organizovaně jsem se k dopravě dostal v roce 1986 přes tehdejší "véteesku" neboli Československou vědecko-technickou společnost - krajskou odbornou skupinu dějin dopravy (nebo tak nějak). Tehdy jsem tam jsem také získal za kamaráda kolegu Čížka, takto dnešního jednatele PSHŽD. A pak to začalo - v roce 1987 byla jízda 434.2186 do Jaroměře první moje parní akce. Naflákal jsem tam spoustu fotek, přičemž tu dnes nejzajímavější - sergeje na nezadrátovaném jaroměřském nádraží mám jen na rozmazaném diáku. O rok později potom jízda stykačovou devítkou 335 po Pardubicích byla první zásadní akcí okolo MHD. To už to se mnou šlo "z kopce" - od roku 1988 jsem také pomáhal příteli Čížkovi na opravách M 131.1133, tehdy na vlečce v Sadové.
V roce 1990 jsem maturoval a po neúspěšné přihlášce na VŠDS v Žilině jsem šel do práce. K vojsku. K vojsku železničnímu. Práce sice nic moc, ale alespoň jsem měl rok režijku pro tehdy ještě celou federativní republiku. Ve stejném roce se také začali nadšenci zvolna sdružovat ve spolcích - v Pardubicích byl založen už zmiňovaný PSHŽD. V roce 1991 jsem na přece jen na vejšku do Žiliny dostal a tak jsem měl možnost blíže poznat systém MHD na Blízkém východě. Na škole jsem vydržel jen rok, potom jsem si také musel v Kolíně odkroutit vojnu. Ještě, že jsme zažili tu krásnou věc - zkrácení vojny z "548" na "365". "730" jsem zaplať pámbů už nezažil.
Ještě předtím se stala další zásadní věc - v roce 1991 jsem potkal slečnu, se kterou jsem dodnes - od roku 1997 na to máme i papír a od roku 2001 i potomka. Ač je potomek holčička, provádím nenáročný trénink a rozpoznávat lokomotivy ČD zvládala už před svými druhými narozeninami. Stejně tak už tehdy rozeznala M 131.1133 od M 131.1128 :-).
Ale zpět ke mně - čím víc byla kolem mě rodina, tím míň času bylo na dopravu. V roce 1998 jsme se ale odvážně pustili do renovace trolejbusu 353, která dopadla úspěšně a tak nás to docela povzbudilo. Mít trolejbus a nemít na něj řidičák také nebylo ono a tak jsem si ho v roce 2000 udělal a začal jsem na vedlejšák jezdit jako řidič v DPmP. To se dalo i proto, že jsem dělal na směny jak v práci, tak na brigádě. Jezdím v DP stále - od roku 2003 i s autobusem, ačkoliv v mém hlavním zaměstnání (chemička Synthesia) jsem před pár lety opustil dělnickou třídu a chodím jen na ranní. Ale zase s velmi pohyblivým časem odchodu domů...
Kromě popsaných zálib jsem (tedy spíš byl) radioamatér. Mám jen třídu D - od roku 1989 nejdřív na kolektivce OK1OSV, potom jsem měl chvíli OL5VXG a od podzimu 1990 oplývám značkou OK1UPI. Už několik let jsem ale velmi neaktivní radioamatér. Pro ty z vás, kteří víte o co jde, tak můj otec je OK1ZF (ex OK1ATB), sestřička OK1DIS a švára OK1MX.
Narodil jsem se v Pardubicích v roce 1972. Po několika letech jsem obdržel dvě sestry, přičemž o té starší z nich se dozvíte víc na http://kocky.virtualne.cz.
Po celou dobu bydlím v Pardubicích na Slovanech, což je místo pro vývoj nadšence do dopravy docela důležité. Protože ze zahrady vidím (ne sice moc dobře, ale přece jen) na trať Pardubice - Česká Třebová a těsně za "našima" závorama už 50 let jezdí trolejbus. Proto mám dodnes zafixovaný občasný kouř parních lokomotiv nad hlavní tratí a asi nadosmrti je moje první představa na slovo trolejbus právě Škoda 9Tr. Až do svých 11 let jsem stejně jiným trolejbusem nejel.
Náznak většího zájmu o dopravu ve mně posilovali už rodiče výlety kolem trati a cestami za příbuznými po trati Pce - Havlíčkův Brod. Takže můžu hrdě prohlásit, že si pamatuju páru v pravidelném provozu - sice jen na pár nákladech, ale pamatuju. Stejně tak si vybavuju první jízdu tyristorovým trolejbusem. Ono to najednou necvakalo, ale hrálo :-). Od druhé třídy až do maturity jsem navíc dojížděl denně MHD do školy a nějakou stopu to na mě asi taky zanechalo.
Organizovaně jsem se k dopravě dostal v roce 1986 přes tehdejší "véteesku" neboli Československou vědecko-technickou společnost - krajskou odbornou skupinu dějin dopravy (nebo tak nějak). Tehdy jsem tam jsem také získal za kamaráda kolegu Čížka, takto dnešního jednatele PSHŽD. A pak to začalo - v roce 1987 byla jízda 434.2186 do Jaroměře první moje parní akce. Naflákal jsem tam spoustu fotek, přičemž tu dnes nejzajímavější - sergeje na nezadrátovaném jaroměřském nádraží mám jen na rozmazaném diáku. O rok později potom jízda stykačovou devítkou 335 po Pardubicích byla první zásadní akcí okolo MHD. To už to se mnou šlo "z kopce" - od roku 1988 jsem také pomáhal příteli Čížkovi na opravách M 131.1133, tehdy na vlečce v Sadové.
V roce 1990 jsem maturoval a po neúspěšné přihlášce na VŠDS v Žilině jsem šel do práce. K vojsku. K vojsku železničnímu. Práce sice nic moc, ale alespoň jsem měl rok režijku pro tehdy ještě celou federativní republiku. Ve stejném roce se také začali nadšenci zvolna sdružovat ve spolcích - v Pardubicích byl založen už zmiňovaný PSHŽD. V roce 1991 jsem na přece jen na vejšku do Žiliny dostal a tak jsem měl možnost blíže poznat systém MHD na Blízkém východě. Na škole jsem vydržel jen rok, potom jsem si také musel v Kolíně odkroutit vojnu. Ještě, že jsme zažili tu krásnou věc - zkrácení vojny z "548" na "365". "730" jsem zaplať pámbů už nezažil.
Ještě předtím se stala další zásadní věc - v roce 1991 jsem potkal slečnu, se kterou jsem dodnes - od roku 1997 na to máme i papír a od roku 2001 i potomka. Ač je potomek holčička, provádím nenáročný trénink a rozpoznávat lokomotivy ČD zvládala už před svými druhými narozeninami. Stejně tak už tehdy rozeznala M 131.1133 od M 131.1128 :-).
Ale zpět ke mně - čím víc byla kolem mě rodina, tím míň času bylo na dopravu. V roce 1998 jsme se ale odvážně pustili do renovace trolejbusu 353, která dopadla úspěšně a tak nás to docela povzbudilo. Mít trolejbus a nemít na něj řidičák také nebylo ono a tak jsem si ho v roce 2000 udělal a začal jsem na vedlejšák jezdit jako řidič v DPmP. To se dalo i proto, že jsem dělal na směny jak v práci, tak na brigádě. Jezdím v DP stále - od roku 2003 i s autobusem, ačkoliv v mém hlavním zaměstnání (chemička Synthesia) jsem před pár lety opustil dělnickou třídu a chodím jen na ranní. Ale zase s velmi pohyblivým časem odchodu domů...
Kromě popsaných zálib jsem (tedy spíš byl) radioamatér. Mám jen třídu D - od roku 1989 nejdřív na kolektivce OK1OSV, potom jsem měl chvíli OL5VXG a od podzimu 1990 oplývám značkou OK1UPI. Už několik let jsem ale velmi neaktivní radioamatér. Pro ty z vás, kteří víte o co jde, tak můj otec je OK1ZF (ex OK1ATB), sestřička OK1DIS a švára OK1MX.
| JR | 22:34 | odkaz