Archiv stránek trolejbusu 353

Z MfDnes - sobota 6.1.2007, autorem je primátor města ing. Deml
(zvýraznění v textu JR)

Souhlasím s lidmi, kteří říkají, že neexistence plnohodnotné pěší zóny v centru takřka stotisícových Pardubic je vadou na kráse našeho města. Třída Míru, která by se měla jednou stát skutečným bulvárem, si bezesporu zevrubnou rekonstrukci zaslouží. Ačkoli mi někteří stále podsouvají, že jsem proti vybudování pěší zóny na třídě Míru, opak je pravda.
Nejen z pozice primátora, ale také jako pardubický patriot si pěší zónu v tomto místě velice přeji. Snad ale právě proto, že jsem toho času primátorem, o to více si uvědomuji, že vedle nadšení pro výstavbu pěší zóny na třídě Míru nesmíme ztratit skutečně reálný pohled na celou věc.
Jedním z nejdůležitějších aspektů jsou stávající finanční možnosti města, které nám neumožňují pustit se bezhlavě do tak náročného projektu, jehož investice si jistě vyžádá několik desítek milionů korun. Tučné roky, kdy město mělo volné prostředky, například z prodeje akcií, jsou už bohužel dávno za námi. V současnosti musíme velice pečlivě rozmýšlet, do čeho budeme investovat a co může ještě chvíli počkat. V ideálním případě bychom mohli zaplatit, a to alespoň zčásti, výstavbu pěší zóny z nějaké dotace, ať už státní, či evropské. Zatím se ovšem žádná taková dotace nerýsuje. Na druhou stranu je jasné, že bez kompletně připraveného projektu nelze o dotace vůbec požádat. To ale znamená, že nejprve musíme mít k dispozici příslušnou projektovou dokumentaci včetně stavebného povolení.
Dalším důležitým aspektem, který někteří bohužel podceňují, je kompletní vymístění trolejbusové (ekologické) dopravy z třídy Míru. Nejde totiž jen o to, že by se ustřihly dráty trolejového vedení a trolejbusy začaly jezdit Sladkovského ulicí a dále po Sukově třídě. Tak jednoduché to opravdu není. Jen zběžný pohled na stávající stav silničního povrchu ve Sladkovského ulici jasně napovídá, že i tato ulice by musela projít kompletní rekonstrukcí. Výrazně by se v ní také zvýšil provoz vozidel MHD. Dále by musela být upravena křižovatka na výjezdu ze Sladkovského ulice směrem na Sukovu třídu. Kvůli většímu počtu autobusových a trolejbusových linek na náměstí Republiky by s velkou pravděpodobností muselo být zrušeno parkoviště před Grandem a přestavěno na zastávku MHD, protože stávající zastávkový záliv u divadla by tolik vozidel už prostě nepobral. V této souvislosti nelze zapomenout ani na každoroční navýšení provozních nákladů dopravního podniku o zhruba 5 milionů korun, protože se prodlouží jízdní trasy linek. Toto všechno jsou finanční náklady navíc, takže budování pěší zóny na třídě Míru by celkově dosáhlo výše v řádu stamilionů korun. Věřte mi, že nynější rozpočet města na to opravdu nemá. Vedle těchto finančních aspektů existují ale i další komplikace, které by z vybudování pěší zóny na třídě Míru vznikly. Doprava na Masarykově náměstí, Sukově třídě, náměstí Republiky a dalších komunikacích by byla ještě hustší a komplikovanější. Co si budeme namlouvat, už dnes je to obzvlášť v dopravních špičkách kolikrát o nervy projet centrem města vlastním automobilem. A dokud nebudeme mít v Pardubicích dobudovanou síť obchvatů, doprava se v centru nezlepší.
Na základě uvedených argumentů se domnívám, že v horizontu několika let lze uvažovat v souvislosti s třídou Míru pouze o nějakém mezikroku, tedy například o rekonstrukci povrchů, avšak zároveň se zachováním alespoň částečné dopravní průjezdnosti. Zachování částečného dopravního provozu na třídě Míru je nutné i z hlediska zásobování obchodů, restaurací, kaváren a dalších provozoven, je nutné i kvůli případnému průjezdu ambulance či vozidel hasičského záchranného sboru.
Autor: Jaroslav Deml