1. dubna 2010 - Další trolejbusová novinka
(Od našeho zvláštního zpravodaje). Jak jsme již před rokem uvedli, probíhají v našem městě přísně utajované zkoušky jednopólového trolejbusu (t.zv. E-Bahn). Doposud se nám sice nepodařilo zjistit žádné další podrobnosti, leč některé jevy a úkazy nasvědčují tomu, že výzkum v této oblasti neustal. Téměř nulový přísun informací jen potvrzuje naše přesvědčení o vojenských aspektech dané aktivity.
Podle informací našeho zvláštního zpravodaje probíhá značně podobný projekt i v zahraničí. Nadnárodní společnost Agentia Per Regio- et Intertrail Lines se sídlem v několika významných evropských městech (Limoges, Insterburg, Roma, Peruggia, Antwerpen) se ovšem zaměřila na ryze civilní záležitost, přesto svůj prototyp testuje až v dalekém Čeljabinsku. Je všeobecně známo, že jedním z velkých problémů trolejbusové dopravy je zakončení jednotlivých linek. Budování trolejbusové točny je projekčně, stavebně, a rovněž tak i finančně velmi náročné. Zmíněná společnost proto přišla s pravdě revoluční myšlenkou, kdy pro běžný trolejbusový provoz jsou trolejové točny a smyčky zcela zbytečné, neboť plně postačuje prostá přímá trať. Jako všechny geniální myšlenky je i tato nesmírně jednoduchá. Vše dokonale objasňuje přiložený snímek. Všimněte si, že trolejbus je bezproblémově schopný pohybu v obou směrech. Díky enormnímu rejdu předních i zadních kol (chráněno bohužel zcela nedostupným patentem) je schopen se otočit do opačného směru na prostoru jen minimálně přesahujícím jeho délku. Speciální střešní rotátor přitom uchovává sběrače ve stabilní poloze vůči naopak se otáčejícímu vozidlu (opět patentově chráněno). Po otočení trolejbusu do žádaného směru se aretace sběračů uvolní, takže jsou opět schopné běžné práce vůči vozidlu i troleji. Systém sice zatím jeví jisté problémy při přejezdu výhybek a křížení, ale zmíněná firma se holedbá, že přesně na den (!) za rok bude vše dokonale vyřešeno. Inu, nechme se překvapit.
Bystrého čtenáře jistě napadne, že možným řešením by byl obousměrný trolejbus. To samozřejmě ano. Zvažme však, jak komplikovaná, a tím pádem daleko zranitelnější by byla elektrická výzbroj, zabírající samozřejmě i větší prostor, a logicky zvyšující i vlastní váhu vozidla. Dalším velmi nepříjemným důsledkem by bylo znatelné omezení prostoru pro cestující, vyvolané nutností instalace druhé řidičské kabiny. Na snínku zachycený prototyp má proto alespoň na zadní plošině nouzové ovládací stanoviště, obsluhované řidičem ve stoje. Ostatně nouzové couvání je právě zachyceno na snímku, jak je poznat podle prázdného stanoviště řidiče a naopak postavy řidiče u ovládacího pultu na zadní plošině.
Přidám jednu méně horkou novinku: V těchtio dnech se mi podařilo doplnit moji sbírku aut v měřítku 1:43 o čtyřicet tři krát zmenšené piáno, tedy Mercedes W123. Model v červené barvě se aktuálně docela špatně shání, ale měl jsem kliku i na dobrou cenu.
Podle informací našeho zvláštního zpravodaje probíhá značně podobný projekt i v zahraničí. Nadnárodní společnost Agentia Per Regio- et Intertrail Lines se sídlem v několika významných evropských městech (Limoges, Insterburg, Roma, Peruggia, Antwerpen) se ovšem zaměřila na ryze civilní záležitost, přesto svůj prototyp testuje až v dalekém Čeljabinsku. Je všeobecně známo, že jedním z velkých problémů trolejbusové dopravy je zakončení jednotlivých linek. Budování trolejbusové točny je projekčně, stavebně, a rovněž tak i finančně velmi náročné. Zmíněná společnost proto přišla s pravdě revoluční myšlenkou, kdy pro běžný trolejbusový provoz jsou trolejové točny a smyčky zcela zbytečné, neboť plně postačuje prostá přímá trať. Jako všechny geniální myšlenky je i tato nesmírně jednoduchá. Vše dokonale objasňuje přiložený snímek. Všimněte si, že trolejbus je bezproblémově schopný pohybu v obou směrech. Díky enormnímu rejdu předních i zadních kol (chráněno bohužel zcela nedostupným patentem) je schopen se otočit do opačného směru na prostoru jen minimálně přesahujícím jeho délku. Speciální střešní rotátor přitom uchovává sběrače ve stabilní poloze vůči naopak se otáčejícímu vozidlu (opět patentově chráněno). Po otočení trolejbusu do žádaného směru se aretace sběračů uvolní, takže jsou opět schopné běžné práce vůči vozidlu i troleji. Systém sice zatím jeví jisté problémy při přejezdu výhybek a křížení, ale zmíněná firma se holedbá, že přesně na den (!) za rok bude vše dokonale vyřešeno. Inu, nechme se překvapit.
Bystrého čtenáře jistě napadne, že možným řešením by byl obousměrný trolejbus. To samozřejmě ano. Zvažme však, jak komplikovaná, a tím pádem daleko zranitelnější by byla elektrická výzbroj, zabírající samozřejmě i větší prostor, a logicky zvyšující i vlastní váhu vozidla. Dalším velmi nepříjemným důsledkem by bylo znatelné omezení prostoru pro cestující, vyvolané nutností instalace druhé řidičské kabiny. Na snínku zachycený prototyp má proto alespoň na zadní plošině nouzové ovládací stanoviště, obsluhované řidičem ve stoje. Ostatně nouzové couvání je právě zachyceno na snímku, jak je poznat podle prázdného stanoviště řidiče a naopak postavy řidiče u ovládacího pultu na zadní plošině.
Přidám jednu méně horkou novinku: V těchtio dnech se mi podařilo doplnit moji sbírku aut v měřítku 1:43 o čtyřicet tři krát zmenšené piáno, tedy Mercedes W123. Model v červené barvě se aktuálně docela špatně shání, ale měl jsem kliku i na dobrou cenu.
| JR | 00:00 | odkaz