19. prosince 2005 - 15 minut v Brně
... aneb "Jak jsem nejel Pendolinem"
Protože jsem potřeboval ještě do Vánoc zajet pro něco do Brna a protože na silnicích panuje prosincové počasí, rozhodl jsem se vyrazit tam s Českými drahami. V Brně jsem potřeboval zajít pouze do budovy Dopravního podniku nedaleko nádraží. K tomu účelu se úplně nabízel IC 571 Brněnský drak, který jede z Pardubic v 10.37 a v Brně má být ve 12.03. Zpátky jsem potom hodlal jet taktéž Brněnským drakem ve 14.04. To, že na tomhle vlaku jezdí Pendolino a přitom není v kategorii SC, byla taková třešnička na dortu, která měla cestu ještě zpříjemnit. Do deseti jsem byl v práci, potom jsem nechal auto v podzemní garáži Hypernovy a "zkratkou" okolo prvního B nástupiště došel na 4. perón. To bylo asi 6 minut do pravidelného příjezdu. Ten byl nakonec ale opožděný asi o 15 minut a na vlaku nejelo Pendolino, ale souprava 362 + Apee + BRm + 2*Bee + 2*Bmee. Uložil jsem se v posledním kupé posledního vozu. Na mnoha cestujících bylo ale vidět zklamání, počítali s něčím jiným. Vlak byl ale čistý, vytopený a obsazený "tak akorát", takže to zase taková tragédie nebyla. Bez zaváhání jsme projeli i Českou Třebovou a směřovali jsme k Brnu... Ale asi 2 kilometry před Březovou nad Svitavou lokomotiva silně povolila ve svém úsilí a nakonec jsme v této stanici zastavili. Po chvíli nám vlakový rozhlas oznámil, že jsme mimořádně zastavili z důvodů poruchy lokomotivy a ať nevystupujeme. Anglicky ale hlas oznámil, ať vystoupíme... Za moment se opravil a dozvěděli jsme se také, že se zdržíme asi 20 minut. Jenže už za dalších deset bylo oznámeno, že se pro nás vypravuje náhradní lokomotiva a zpoždění dosáhne asi jedné hodiny. Netrudomyslné osazenstvo posledního vozu trávilo čekání v družném rozhovoru na nástupišti, kdy jsme mimo jiné zjistili, že v Březové chcípl pes a není žádná možnost rozptýlení nudy. Po pár minutách se ozvalo "brblání" dieselového motoru a někteří se radovali, že jsme zachráněni. Bohužel brejlovec Unipetrolu, jedoucí směrem na Třebovou neměl s naší záchranou nic společného. Když jeho fíra šel z dopravní kanceláře do mašiny prolétl po jeho tváří i náznak škodolibosti :-). Nakonec jsme opravdu po necelé hodině odjeli, když se před naši neschopnou mašinu zařadila 362.166. Na odjezdu z Březové jsme měli "sekeru" 85 minut, což ale stále stačilo k tomu, abych v Brně uspěl. Jenže .... Kousek před Blanskem jsme začali cítit spáleninu. Hned potom, když jsme se ujistili, že to asi někdo venku pálí nějaký bordel, ze venku rozkouřilo už velice moc, v rozhlase se ozvalo jen "Jirko, pojď rychle dozadu" a IC 571 zastavil opět. Tentokrát na třebovském zhlaví stanice Blansko. Po rychlém hašení hořících brzd předposledního Bmee jsme pomalu dojeli k nástupištím stanice Blansko. Předtím ovšem okolo vlaku zcela jasně stojícího mimořádně mimo peróny projel po druhé koleji EC Vindobona. Jeho strojvedoucí měl asi nervy z ocele (nebo byl tak blbej), protože do kolejí plných lidí ani trochu nezpomalil. Nikoho ale nesejmul. V Blansku už byla nálada v posledním voze vysloveně veselá. Nový IC Praha - Pardubice - Březová - Blansko - Brno jsme nazvali Brněnský vrak a čekali jsme na odpojení vadného vozu. Nakonec se ale rozhodlo, že ho do Brna dovezeme, což málem způsobilo, že někteří málem zůstali v Blansku. Čekali totiž posun a tak se byli občerstvit na stanici a přilehlém autobusáku. Nakonec jsme z Blanska odjeli s +107 minutami a z rozhlasu se dozvěděli, že vlak končí v Brně a do Břeclavi nepojede. V Brně jsem vystoupil v 13.49, doběhl do DPMB a přesně ve 14.04 opět nastoupil do svého vagónu, který s ostatními včetně toho před chvílí hořícího už stál připravený k odjezdu zpět jako IC 570. Odjeli jsme asi s pěti minutami a především vlivem docela chaotické manipulace v Brně jsme ještě do Adamova před sebou tlačili panťák. Potom se ale už vlak rozjel a byl to docela zážitek, tentokrát v dobrém smyslu. 362 s pár vozy nemá moc práce a tak nám při každém zvýšení traťové rychlosti předváděla dost výraznou akceleraci. Jízdní doby psané pro Pendolino ale krátit samozřejmě nedokáže ani tak a tak jsme měli v Pardubicích asi 20 minut. Přes tyto bujaré zážitky jsem určitě jel pohodlněji, levněji, bezpečněji a zpátky i rychleji než autem. A co bylo tak důležitého, pro co jsem tuhle cestu na otočku podniknul? Přece pro další přírůstek do trolejbusového parku PSHŽD. K Sanosu a 9Tr teď máme už i Škodu 6Tr!
Protože jsem potřeboval ještě do Vánoc zajet pro něco do Brna a protože na silnicích panuje prosincové počasí, rozhodl jsem se vyrazit tam s Českými drahami. V Brně jsem potřeboval zajít pouze do budovy Dopravního podniku nedaleko nádraží. K tomu účelu se úplně nabízel IC 571 Brněnský drak, který jede z Pardubic v 10.37 a v Brně má být ve 12.03. Zpátky jsem potom hodlal jet taktéž Brněnským drakem ve 14.04. To, že na tomhle vlaku jezdí Pendolino a přitom není v kategorii SC, byla taková třešnička na dortu, která měla cestu ještě zpříjemnit. Do deseti jsem byl v práci, potom jsem nechal auto v podzemní garáži Hypernovy a "zkratkou" okolo prvního B nástupiště došel na 4. perón. To bylo asi 6 minut do pravidelného příjezdu. Ten byl nakonec ale opožděný asi o 15 minut a na vlaku nejelo Pendolino, ale souprava 362 + Apee + BRm + 2*Bee + 2*Bmee. Uložil jsem se v posledním kupé posledního vozu. Na mnoha cestujících bylo ale vidět zklamání, počítali s něčím jiným. Vlak byl ale čistý, vytopený a obsazený "tak akorát", takže to zase taková tragédie nebyla. Bez zaváhání jsme projeli i Českou Třebovou a směřovali jsme k Brnu... Ale asi 2 kilometry před Březovou nad Svitavou lokomotiva silně povolila ve svém úsilí a nakonec jsme v této stanici zastavili. Po chvíli nám vlakový rozhlas oznámil, že jsme mimořádně zastavili z důvodů poruchy lokomotivy a ať nevystupujeme. Anglicky ale hlas oznámil, ať vystoupíme... Za moment se opravil a dozvěděli jsme se také, že se zdržíme asi 20 minut. Jenže už za dalších deset bylo oznámeno, že se pro nás vypravuje náhradní lokomotiva a zpoždění dosáhne asi jedné hodiny. Netrudomyslné osazenstvo posledního vozu trávilo čekání v družném rozhovoru na nástupišti, kdy jsme mimo jiné zjistili, že v Březové chcípl pes a není žádná možnost rozptýlení nudy. Po pár minutách se ozvalo "brblání" dieselového motoru a někteří se radovali, že jsme zachráněni. Bohužel brejlovec Unipetrolu, jedoucí směrem na Třebovou neměl s naší záchranou nic společného. Když jeho fíra šel z dopravní kanceláře do mašiny prolétl po jeho tváří i náznak škodolibosti :-). Nakonec jsme opravdu po necelé hodině odjeli, když se před naši neschopnou mašinu zařadila 362.166. Na odjezdu z Březové jsme měli "sekeru" 85 minut, což ale stále stačilo k tomu, abych v Brně uspěl. Jenže .... Kousek před Blanskem jsme začali cítit spáleninu. Hned potom, když jsme se ujistili, že to asi někdo venku pálí nějaký bordel, ze venku rozkouřilo už velice moc, v rozhlase se ozvalo jen "Jirko, pojď rychle dozadu" a IC 571 zastavil opět. Tentokrát na třebovském zhlaví stanice Blansko. Po rychlém hašení hořících brzd předposledního Bmee jsme pomalu dojeli k nástupištím stanice Blansko. Předtím ovšem okolo vlaku zcela jasně stojícího mimořádně mimo peróny projel po druhé koleji EC Vindobona. Jeho strojvedoucí měl asi nervy z ocele (nebo byl tak blbej), protože do kolejí plných lidí ani trochu nezpomalil. Nikoho ale nesejmul. V Blansku už byla nálada v posledním voze vysloveně veselá. Nový IC Praha - Pardubice - Březová - Blansko - Brno jsme nazvali Brněnský vrak a čekali jsme na odpojení vadného vozu. Nakonec se ale rozhodlo, že ho do Brna dovezeme, což málem způsobilo, že někteří málem zůstali v Blansku. Čekali totiž posun a tak se byli občerstvit na stanici a přilehlém autobusáku. Nakonec jsme z Blanska odjeli s +107 minutami a z rozhlasu se dozvěděli, že vlak končí v Brně a do Břeclavi nepojede. V Brně jsem vystoupil v 13.49, doběhl do DPMB a přesně ve 14.04 opět nastoupil do svého vagónu, který s ostatními včetně toho před chvílí hořícího už stál připravený k odjezdu zpět jako IC 570. Odjeli jsme asi s pěti minutami a především vlivem docela chaotické manipulace v Brně jsme ještě do Adamova před sebou tlačili panťák. Potom se ale už vlak rozjel a byl to docela zážitek, tentokrát v dobrém smyslu. 362 s pár vozy nemá moc práce a tak nám při každém zvýšení traťové rychlosti předváděla dost výraznou akceleraci. Jízdní doby psané pro Pendolino ale krátit samozřejmě nedokáže ani tak a tak jsme měli v Pardubicích asi 20 minut. Přes tyto bujaré zážitky jsem určitě jel pohodlněji, levněji, bezpečněji a zpátky i rychleji než autem. A co bylo tak důležitého, pro co jsem tuhle cestu na otočku podniknul? Přece pro další přírůstek do trolejbusového parku PSHŽD. K Sanosu a 9Tr teď máme už i Škodu 6Tr!
