18. září 2007 - Není co hlásit...
Ačkoliv od minulé aktualizace uplynulo už pět dní, celkem není nic nového. Snad jen to, že kvůli neustále kolabujícímu připojení přes wifi je tahle zpráva odeslaná tímhle. Zatím to je jen na zkoušku, ale možná že si to nakonec pořídím nastálo.
V zoufalé snaze alespoň trochu omezit stále se opakující dotazy cestujících jsem t-399 vybavil těmito dvěma letáčky
A včera - v pondělí 17.9. jsem po delší době zase využil služeb Českých drah. Ráno proběhla cesta Košičanem na Moravu celkem standardně s obvyklým spožděním - na rozdíl od IC na Brno, který nejprve v Pardubicích měnil lokomotivu a pak jsme ho stejně v Moravanech předjížděli. Pro cestu zpátky jsem si dobrovolně zvolil cestu z Prostějova po lokálce přes Moravskou Třebovou. Je to o více než 20 km kratší než přes Olomouc, ovšem samozřejmě jízda je delší a nepohodlnější. Nakonec byla ale cesta úplně v klídku, i když 83 kilometrů se jede skoro 2,5 hodiny. Abych nebyl moc spokojený, připravily mi ČD zpestření v České Třebové. Čekal jsem na IC Jan Perner s odjezdem 18.06. Ohlášených pět minut zpoždění mi nevadilo a plynule jsem si nechal ujet osobák na Pardubice. Jenže přesně v okamžiku, kdy osobák zmizel za obloukem, ohlásili zpoždění mého vlaku 30 a za chvíli 40 a nakonec 45 minut. Dojem nakonec spravila posádka ícéčka. Jednak vlakvedoucí, který se rozhlasem omluvil za zpoždění a vysvětlil, proč vzniklo. Za druhé průvodčí, který se všech ptal, zda nepotřebují zjistit přípoje od zpožděného vlaku. Ale dojem zlepšil hlavně strojvedoucí. Ten totiž výrazně předváděl trakční a akcelerační schopnosti lokomotivy 151.001, když ze Zábřeha do Prahy zkrátil zpoždění z 49 minut skoro o čtvrt hodiny na 35 minut.
Nudu při čekání v Třebové narušil pouze tenhle opravdu impozantní vlak OKD...
V zoufalé snaze alespoň trochu omezit stále se opakující dotazy cestujících jsem t-399 vybavil těmito dvěma letáčky
A včera - v pondělí 17.9. jsem po delší době zase využil služeb Českých drah. Ráno proběhla cesta Košičanem na Moravu celkem standardně s obvyklým spožděním - na rozdíl od IC na Brno, který nejprve v Pardubicích měnil lokomotivu a pak jsme ho stejně v Moravanech předjížděli. Pro cestu zpátky jsem si dobrovolně zvolil cestu z Prostějova po lokálce přes Moravskou Třebovou. Je to o více než 20 km kratší než přes Olomouc, ovšem samozřejmě jízda je delší a nepohodlnější. Nakonec byla ale cesta úplně v klídku, i když 83 kilometrů se jede skoro 2,5 hodiny. Abych nebyl moc spokojený, připravily mi ČD zpestření v České Třebové. Čekal jsem na IC Jan Perner s odjezdem 18.06. Ohlášených pět minut zpoždění mi nevadilo a plynule jsem si nechal ujet osobák na Pardubice. Jenže přesně v okamžiku, kdy osobák zmizel za obloukem, ohlásili zpoždění mého vlaku 30 a za chvíli 40 a nakonec 45 minut. Dojem nakonec spravila posádka ícéčka. Jednak vlakvedoucí, který se rozhlasem omluvil za zpoždění a vysvětlil, proč vzniklo. Za druhé průvodčí, který se všech ptal, zda nepotřebují zjistit přípoje od zpožděného vlaku. Ale dojem zlepšil hlavně strojvedoucí. Ten totiž výrazně předváděl trakční a akcelerační schopnosti lokomotivy 151.001, když ze Zábřeha do Prahy zkrátil zpoždění z 49 minut skoro o čtvrt hodiny na 35 minut.
Nudu při čekání v Třebové narušil pouze tenhle opravdu impozantní vlak OKD...