Trolejbusová křižovatka u Veselky 1952 - 1976

www.trolejbus.cz > Schémata a projekty > Veselka

Studie z roku 1949 přisoudila této křižovatce, která tehdy byla chudší o uliční větev k dnešnímu labskému mostu, tvar úplného dvoustopého trojúhelníka, jehož vnitřku vévodila skupina stromů a památník bratranců Veverků. Vedení pak bylo namontováno téměř přesně podle projektu.

Brzy se však zjistilo, že provozu trolejbusů postačí jednodušší tvar trolejového vedení, a tak asi již v roce 1953 zmizela odbočná větev od podjezdu vlevo do Palackého třídy.

Nedlouho poté, v roce 1954, bylo v plném proudu projednávání přeložky silnice číslo 37 na nový labský most. Křižovatka u Veselky měla být čtyřramenná a DP města Pardubic uvažoval o tom, že trolejbusy budou jezdit všemi dostupnými směry. Palackého třída se měla stát hlavní přístupovou komunikací k právě budovanému novému nádraží a silnice číslo 37 přeložená na nový most měla být zase hlavním tahem do chemické oblasti a do Lázní Bohdanče.

V první polovině roku 1954 již byly k dispozici 4 varianty studie podoby nové křižovatky u Veselky navržené pardubickým Stavoprojektem – dvě alternativy řešily křižovatku formou pravoúhlého křížení a dvě alternativy se zabývaly „karuselem“.

V polovině roku 1954 proto byly zahájeny diskuse o tom, jak zde bude vypadat trolejové vedení. Do tohoto procesu ještě aktivně zasahoval bývalý první ředitel DP (resp.národní správce) pan Holubář, který v té době pracoval jako technik investiční výstavby. Konzultace a posudky již v té době prokázaly, že provozně i ekonomicky nejvýhodnějším řešením bude zbudování okružní křižovatky, jejíž grafickou podobu DP také ihned předložil. Přesto byl v roce 1956 ministerstvem dopravy schválen stavební návrh, který zhotovil SÚDOP Brno pro klasickou průsečnou křižovatku částečně se zatravněnými dělícími ostrůvky.

Dne 6.ledna 1958 proběhlo jednání „v kanceláři stavebního dozoru při investiční výstavbě mostu přes Labe v Pardubicích spolu s přeložkou silnice č.37.“ Na tomto jednání přítomní zástupci Staveb silnic a železnic, n.p. požadovali, aby do 15.2.1958 byla předána budova synagogy a pomník vynálezcům ruchadla k demolici. Pomník pak bude zbourán ihned a synagoga do tří měsíců. Na místě synagogy pak v roce 1959 započne výstavba družstevního domu KSVD (známého později jako Dům služeb). Palackého třída se později rozšíří až na 40 m. Trolejové vedení bylo zmíněno jen okrajově s tím, že bude vypracován projekt.

Ten vznikl v květnu 1958 a představil průsečnou trolejovou křižovatku s osmi elektromagnetickými výhybkami, s osmi mechanickými výhybkami a s třinácti kříženími od autora ing. Sichrovského z ateliéru Státního projektového ústavu pro specielní stavby v Praze. Vzniklo i několik dalších projektových verzí trolejového vedení na dotčené křižovatce: průsečná zjednodušená jen se čtyřmi větvemi (Elektromontážní závody březen 1959), okružní s osmi souměrnými i nesouměrnými výhybkami bez křížení (patrně také Elektromontážní závody, neznámé datum) a okružní s osmi symetrickými výhybkami (DPmP říjen 1959).

Mezitím došlo ke zrušení trolejbusové tratě ke starému nádraží (od 1.5.1958) a trolejové vedení na křižovatce u Veselky bylo zjednodušeno demontáží odbočky z Palackého vpravo. Na nějakou dobu zřejmě zmizely i stopy ze Stalinovy třídy do Palackého a křižovatku pak tvořil jen prostý oblouk. Od 5.října 1959 začala opět sloužit dočasně zaslepená traťová větev v Palackého třídě tentokrát jako vedení k novému nádraží.

Dne 19.10.1959 se v DP Pardubice konala porada odborníků ve věci trolejové křižovatky u Veselky a dopravy do chemické oblasti. Nutno dodat, že křižovatka v té době již byla komunikačně vyřešena jako průsečná a nad starým pojížděným trolejovým vedením visela ještě jedna trolejová křižovatka ve tvaru kruhového objezdu namontovaná podle posledně jmenovaného výkresu. Zástupci DP Teplice, Gottwaldov a Hradec Králové navrhovali drobné úpravy tvaru okružní trolejové křižovatky včetně zřízení středového ostrůvku. Zástupce KNV navrhoval kromě trolejového rondelu zřídit ještě přímé stopy přes křižovatku, aby dráha vozů jedoucích rovně „nebyla zvlněna“. Přítomní odborníci to však ihned prohlásili za technicky neproveditelné. Vyplynul pak návrh dalšího řešení s tím, že dvě dvojvýhybky se nahradí prostými kříženími, a to na výjezdu ze Stalinovy a z Palackého třídy. S tím se ztotožnili i zástupci krajského a okresního dopravního inspektorátu VB. Zástupce MNV k tomu dodal, že podle toho bude třeba přehodnotit budoucí uvažované linkové vedení. Ředitel DP souhlasil s uvedenými změnami s tím, že bude pardonován nárůst přesčasových hodin nutných k provedení opravné montáže. Aby pak bylo možné zajistit místo soustředěného nástupu pracujících na spoje do chemické oblasti, bude potřeba vystavět navíc točnu na nábřeží Čs.armády. DP pak na to požadoval přidělit příslušné finanční prostředky. Přítomní odborníci doporučili zpracovat k tomuto návrhu nejprve podrobnější propočet a až podle něj případně tento námět realizovat (nakonec k tomu nedošlo).

O dalším dění pak archívní materiály mlčí. Proto je třeba se spolehnout na vyprávění pamětníků. Tehdejší šéf údržby trolejového vedení v DPmP pan Zdeněk Chvíla o tomto tématu vždy hovořil velmi nerad. O křižovatce uváděl, že v září 1960 byl karusel zprovozněn nezjednodušený a v plném obsazení výhybek. S tím souhlasí i nestor našich řidičů, dosud v plné síle sloužící pan Josef Pošva. Jeho vzpomínky jsou dosud velmi živé. Uprostřed křižovatky prý stál pracovník DP a projíždějící řidiči se řídili jeho pokyny: našlápni, pusť, pozor auto, stůj, našlápni, pusť ... Prý se to tehdy nikdo z řidičů nenaučil.

K tomu je třeba připomenout, s čím se tehdy jezdilo. Zejména trolejbusy Škoda 7Tr s poloautomatickým řízením nebylo možné v režimu přískoků téměř ovládat. Osmičky na tom byly trochu lépe, ale ani jim a především jejich palcům u stykačů tento režim nevyhovoval.

Po krátké době neúspěšného provozu, kdy se trolejbusy na rozdíl od ostatních vozidel musely na křižovatce chovat jako na kruhovém objezdu a při tom ještě přejíždět přes řadu složitých prvků, kde často zůstávaly viset v pastích mnoha tzv. mrtvých míst, byl prý trolejový kruh rychle demontován a nahrazen zjednodušenou verzí průsečné křižovatky s pouhými dvěma oblouky (v relaci od podjezdu do Stalinovy tř. a zpět).

Existuje však fotografie, která dokazuje, že stav karuselu se dvěma kříženími byl v provozu také. Jinak by totiž linka číslo 3 nemohla v době od 3.10. do 30.11.1960 jezdit přes nám.Budovatelů (dnes Masarykovo). Domnívám se, že k tomuto zjednodušení kruhu, které bylo navrženo již na poradě odborníků v říjnu 1959, došlo až po zahájení provozu, snad ještě před koncem září 1960. Sloužilo pak ještě nějaký čas, než DP a EZ Praha připravily křižovatku průsečnou. Odhaduji, že k tomu došlo až v roce 1961.

Na fotografiích z první poloviny 60.let byl stav trolejového vedení dokumentován hlavně ve středu křižovatky, kde jsou vidět oblouky a křížení a mechanická výhybka u Domu služeb. Na tradičních průhledech do třídy Míru uvidíme i elektromagnetickou výhybku předsunutou až skoro ke stanici „u záchodků“ a mechanickou výhybku na „kulatém roku“, ke které se v květnu 1963 velmi přiblížila elektromagnetická výhybka pro odbočení do Švermovy (dnes Sladkovského ulice). Co jsem však nikde nenalezl, je pohled směrem od podjezdu, kde byla elektromagnetická výhybka původně předsunutá až k obchodu se semeny. Po úpravách vedení ve druhé polovině roku 1970 nebo 1971 se tato výhybka nastěhovala přímo do křižovatky na „kulatý roh“.

V roce 1966 vstoupila v platnost nová vyhláška o pravidlech silničního provozu číslo 80 a trolejbusy musely policejní bubínek uprostřed křižovatky míjet vlevo, čímž byly nuceny podjíždět oblouk vedení. Patrně ještě týž rok byla provedena potřebná úprava oblouku ze třídy Míru vlevo.

V roce 1972 zmizel hotel Veselka a na křižovatce, které se později začalo říkat „u Domu služeb“, přibylo několik sloupů navíc.Tento stav vydržel až do léta 1976. To už je však jiná kapitola.

Poznámka: Pokud se některé detaily mírně liší od obsahu publikace 50 let trolejbusové dopravy v Pardubicích, je to tím, že zkoumání historie stále probíhá a čas od času nalézám nové resp. zapomenuté informace.

říjen 2006 Lp

Pokračování - Veselka po roce 1976

Plánky

Detail vytažený ze studie 1949. Na obrázku je vidět jak pomník bratranců Veverků, tak i různé domy okolo, např. synagoga (dům se židovskou hvězdou) nebo objekty kasáren.

Návrh "karuselu" z roku 1954

Jeden z plánů na montáž okružní trolejové křižovatky

Ve složce ke křižovatce u Veselky se zachovaly i různé náčrtky, jak si pracovníci DP zkoušeli všelijaké varianty pro tvar nové křižovatky. Toto je jeden z pokusů na jakýsi kombinovaný obousměrný kruhový objezd.

skutečné provedení

Plán průsečné křižovatky se všemi odbočnými pruhy z května 1958. Po případné realizaci by se tato křižovatka stala nejsložitějším trolejovým monstrem v zemi. Díky zjednodušení byly ušetřeny prostředky, za které bylo možno vystavět spojovací trať po třídě ČSLA mezi Švermovou ulicí a křižovatkou u zimního stadionu

DP rychle oprášil jeden ze starších návrhů průsečné křižovatky a připravil tuto variantu. Realizovány byly však jen červené stopy. Modrých směrů se křižovatka dožila až v roce 1977, ale to zase zmizely dva směry přímé

Z projektu SÚDOPu, který byl 4.10.1956 „schválen ministrem dopravy“

Detail z toho samého projektu

Fotodokumentace

Na obrázku je trolejbus číslo Škoda 7Tr číslo 110 na „kulatém rohu“. Uprostřed křižovatky byl ostrůvek klidu, kde pod stromy u pomníku odpočívají nejen místní obyvatelé, ale i jejich auta a motocykly. V pozadí uprostřed je budova kasáren a vpravo hotel Veselka. Foto Šmerhovský v říjnu 1957

Fotografie z archívu DPmP ukazují montáž trolejového karuselu. Pod novým vedením je dobře vidět osa původního vedení, po kterém se jezdilo až do září 1960. Stopa pod dvojvýhybkou sloužila k jízdě ze třídy Míru vlevo k podjezdu

Na tomto snímku je vidět dvojvýhybka, která byla později nahrazena křížením (viz další obrázek). Stopa pod ní sloužila k jízdě od Palackého do třídy Míru

Trolejový karusel po částečném zjednodušení, kdy dvě protilehlé sestavy dvojvýhybek byly nahrazeny křížením

Snímek z roku 1961 pořízený z Domu služeb ukazuje, že trolejová křižovatka byla opravdu namontována podle plánku

Tři obrázky z archivu DPmP a.s. (foto Zdeněk Chvíla) ukazují stav křižovatky v první polovině 70.let, kdy elektromagnetická výhybka pro odbočení do Švermovy (dnes Sladkovského) ulice byla ještě předsunuta až na „kulatý roh“.

Dva snímky z podnikového archívu byly pořízeny v srpnu 1972 těsně po odstřelu slavného hotelu Veselka

Tento snímek byl pořízen v první půlce 70.let nedlouho poté, co byla dlažba třídy Míru pokryta asfaltem. Jízdní pruhy poněkud neseděly pod trolejovým vedením. Do výstavby ostrůvků a rekonstrukce trolejové sítě zbývají ještě dva nebo 3 roky. Foto Z.Chvíla

aktualizace této stránky: 01.08.2012 , http://www.trolejbus.cz