Původní cvičiště mostařů v Karanténě na počátku 20.let. |
Přeplněný „osobní“ vlak vedený (nebo postrkovaný) Kraussovkou R IIa
číslo 1 na „polním viaduktu“ přes dosud neupravenou řeku Chrudimku.
V pozadí jsou kromě dalšího stroje na druhém konci soupravy patrné také
dvě vojenské lanovky mířící do Pardubiček. Stav kolem roku 1925 |
Řeka Chrudimka před regulací připomínala větší potok stejně jako dnes,
kdy většinu vodních staveb zničil zub času a ignorace. Při zkoušce
provizorního přemostění v roce 1923 figurují dvě 600 mm tříspřežní
lokomotivy. |
Odvoz mužstva ze cvičiště u Chrudimky okolo roku 1925. Některé vozy
jsou již pro dopravu osob zařízeny komfortněji – mají postranice. Mašinka
číslo 2 je zřejmě třínápravová a pochází z továrny pana Krausse v Linci.
|
Tento snímek se jmenuje „Autogenní řezání kovů v roce 1924“. Nás však
spíše zaujme v pozadí „ledabyle odložená“ Maletka Henschel číslo 4201,
která je důkazem toho, že v se Karanténě nalézaly i kolejové úseky 760
mm. |
Práce na zavětrovaném dřevěném stožáru vojenské lanovky s nosnými i
oběžnými lany. |
Na hranici budoucího nového voj.železničního skladu a technického
cvičiště se setkávají dvě dráhy - lanová a úzkorozchodná (600 mm).
V pozadí jsou nová Masarykova kasárna. Stav po roce 1926. |
Stavba koncové stanice cvičné vojenské lanové dráhy ve dvacátých
letech. |
Pohled na bývalou c.k. válečnou nemocnici „Karanténu“ od západu ve
20.letech minulého století. Dřevěné baráky již jevily značný stupeň
zchátralosti. Vozy 600 mm ložené úzkým kolejivem jsou připraveny k přesunu
na cvičiště nebo do nových skladů. |
Vlak s mužstvem na počátku klesání „Špitálky“ za kostelem sv.Jiljí v Pardubičkách
odhadem na konci 20.let. |
Technické cvičiště na Chrudimce s provizorními mosty a odpočívajícími
vojáky ve dvacátých letech. |
Zimní pohled na technické cvičiště. Po náspu vlevo stoupá trať 1435 mm
k vysokým podpěrám, na kterých se stavěly cvičné R.W. mosty ke hřbitovu v
Pardubičkách. Za obzorem pak začaly koleje pravým obloukem klesat k Nemošicím.
Násep vpravo, který na rozdíl od předchozího dnes už neexistuje, se
svažuje k nízkému mostu přes Chrudimku. Podjezd je pro drážku 760 mm,
která se prudce stáčí do stanice „Technické cvičiště“. Patrné jsou i
odbočky do objektů. |
Opuštěné cvičiště v zimě. Přes zamrzlou Chrudimku vede most drážky
„Špitálky“, která vzápětí velkým vratným obloukem překonávala svah Na
Sutinách v pozadí. Nad opuštěnými oblouky vysokého mostu je patrná
hřbitovní zeď, podle níž drážka pokračovala vlevo k nemocnici. |
Vysoký R.W. most u hřbitova v pohledu od řeky, která zde nad jezem
tvořila široké jezero. V pozadí jsou budovy nemocnice a městská vodárna.
Pod ní je dobře patrný další cvičný pilíř zachovaný dodnes. |
Okraj svahu Na Sutinách za hřbitovem v Pardubičkách. V popředí koleje
„Špitálky“ a za nimi stavba R.W. mostu pro normálněrozchodnou trať do
Nemošic. Stav kolem roku 1930. |
Stavba cvičné tratě k Nemošicím okolo roku 1930. Vpravo od „velkých“
kolejí je stavební drážka (pravděpodobně 500 mm), vlevo v pozadí vede
drážka „Špitálka“ (600 mm) – někde dole musí být její křížení s normálním
rozchodem. Ač to tak na snímku nevypadá, všechny tři souběžné tratě jsou
ve značném klesání. |
Stavba cvičné koleje 1435 mm do Nemošic okolo roku 1930. Vpravo koleje
600 mm drážky k nemocnici. V pozadí je patrná odbočka k mostu, kde mohla
být splítka obou rozchodů. Moderní hranatý dům na obzoru existuje dodnes.
V 80.letech jej pamatuji jako sklad civilních oděvů pro záložáky a později
jako důstojnický klub. |
Bližší pohled na tutéž stavbu. Konec kolejniček stavební drážky je
zatížen pražcem, vlevo odpočívá dlouhá řada výklopných vozíků. Z normálněrozchodných
vozů se právě sype štěrk na úpravu svršku. |
Dál po svahu se všechny tři tratě – původní „Špitálka“ 600 mm, nová
kolej 1435 mm i stavební drážka 500 mm – přiblížily k sobě a musely se
úrovňově překřížit. Škoda, že fotograf nepopošel trochu níž. |
Pokládka kolejnic na koncové stanici cvičné trati 1435 mm u Nemošic.
Vzniklo zde krátké tříkolejné nádraží. |
Pokládka poslední výhybky koncového zhlaví stanice Nemošice na cvičné
trati 1435 mm. |
Také při stavbě objektů nových voj.žel.skladů na konci 20.let sloužily
přenosné stavební drážky. Rozchod kolejniček je pravděpodobně 500 mm.
|
Začátek stěhování materiálu do nových skladů. Lokomotiva číslo 3
v provedení R IIc (rozchod 600 mm) je připravena k odjezdu ze stanice
Karanténa. Domy v pozadí patří k ulicím V Ráji a Staňkova. Nalezneme je
tam dodnes. |
Nová Masarykova kasárna v popředí s tělesem trati 600 mm do Karantény.
Pohled z ulice Pod Břízkami |
Polní cvičení 1929. Koleje o rozchodu 600 mm byly dočasně pokládány
v ose připravované permanentní drážky. Maďarka R IIIc číslo 100 nebo 101
pózuje na provizorním mostě přes kanál Halda. |
Vlak s kolejivem 600 mm při polním cvičení v roce 1929 pravděpodobně ve
stanici „Polabiny“. Koleje jsou položeny přímo na terén, jako nádražní
budova sloužil stan „áčko“. |
Polní cvičení 1929. Odbočka u „Pracovny“ ještě s dřevěným strážním
domkem. Parní mašinka na uzoučkém rozchodu 600 mm vypadá zezadu trošku
jako provazochodec. Za chvíli se vydá po „Promenádě“ směrem k obci Hůrka. |
Východní zhlaví dvojkolejné stanice „Pracovna“ s odbočkou do velké
polabinské smyčky v roce 1930. Trať o rozchodu 760 mm je již v provedení
pečlivě vystavěné permanentní drážky - kolejivo 14,2 kg/bm. Vpravo je
silnice do Sezemic. |