Vozový park

[rozchod 600mm] [rozchod 750/760 mm] [vlečné vozy]
[tabulka z excelu - všechny lokomotivy přehledně]
Při nastavení nižším než 1024 x 728 bodů se nemusí tabulky zobrazit správně

Parní lokomotivy VPD – rozchod 600 mm

inv.č.	výrobce		r.výr.	pojezd	č.kukHB	  od 1932 od 1938  pozn.
1	Krauss München	1905	Bt	R IIa 640  22.201 U 22.603 ex113
2	Krauss München	1888	Bt	?	   -	  -	   ex114
3	L.Zobel Bromberg1912	Bt	R IIc 852  23.101 U 23.602
4	J.A.Maffei	1913	Bt	-	   24.001 U 24.601
100	MÁV (Budapest)	1917	Ct	R IIIc 336 34.001 U 34.601
101	MÁV (Budapest)	1918	Ct	R IIIc 343 34.002 U 34.602
102	PČM Libeň	1918	Ct	R IIIc 283 34.101 U 34.603
103	?		?	Bt	R IIa 658  -	  -    "Vesuvio"
104	O & K		1913	Bt	R IIa 663  23.001 U 23.601
105	PČM Libeň	1918	Ct	R IIIc 264 34.102 U 34.604
106	ČKD		1923	Ct	-	   34.103 U 34.605
107	ČKD		1923	Ct	-	   34.104 U 34.606
108	ČKD		1923	Ct	-	   34.105 U 34.607
109	Krauss Linz	1918	Ct	R IIIc 121 33.001 U 33.601
110	Vídeňské Nové M.1918	Ct	R IIIc 230 33.101 U 33.603
111	Vídeňské Nové M.1918	Ct	R IIIc 229 33.102 U 33.604
112	Smoschewer Br.  1918	Bt	R IIb 826  23.201 U 22.604
113	PČM Libeň	1918	Ct	R IIIc 286 34.106 U 34.608 ex 1
114	Krauss Linz	1918	Ct	R IIIc 122 33.002 U 33.602 ex 2
115	Krauss München	1907	Bt	-	   22.001 U 22.601
116	Jung		1911	Bt	R IIa 639  22.101 U 22.602
117	ČKD		1928	Ct	-	   34.107 U 34.609

V majetku Správy vojenského železničního materiálu bylo dalších 7 strojů R IIIc a 4 stroje R IIa bez inventárních čísel. Tyto lokomotivy do Pardubic prakticky ani nepodívaly, neboť byly zapůjčovány, pronajímány na 5 let s právem nabývacím a prodávány různým stavebním firmám, důlním společnostem apod.

Také lokomotivy evidenčních čísel 1 až 4 a 100 až 117 netrávily na VPD celý svůj poválečný život, neboť i ony byly zasílány do oprav a zapůjčovány různým firmám na stavby, do dolů či do cukrovarů.

U italské reparační lokomotivy s názvem „Vesuvio“ nebyly známy základní výrobní ani technické údaje a proto i vojenští kotelní komisaři měli problémy zajišťovat její způsobilost.

V roce 1928 byly dodány dvě drezíny typ 1916 od firmy Wohanka a spol. Příbram. V roce 1930 měly být od téže firmy dodány ještě dvě drezíny LU - 80, ale tato skutečnost není ověřena.

Ve dvacátých letech byla lokomotivám kromě výrobních čísel (a jmen) přidělována ještě další čísla evidenční. Ta byla ve formě velkých bílých číslic připevňována na jejich boudičky. Pro cvičné provozní lokomotivy 600 mm byla původně určena řada od 1 do 4. Stroje ve skladu obdržely čísla od 100 výš. Lokomotivám 760 mm byla přidělena čísla 11 až 16. Od roku 1932 se přešlo na označení podobné jako u ČSD, avšak bez písmene „U“. Na některých mašinkách však bílé číslice zůstaly i nadále. V roce 1938 došlo k poslednímu přečíslování podle výnosu Ministerstva železnic pro označování lokomotiv soukromých drah. Na tabulkách se proto před skupinou čísel objevilo velké „U“ a na místě konstrukční skupiny (první malá číslice) se vyznačil rozchod – pro lokomotivy 600 mm to byla šestka a pro 760 mm devítka. Otázkou zůstává, zda se tyto nejnovější tabulky na všech lokomotivách vůbec objevily.

Parní lokomotivy VPD – rozchod 750/760 mm

inv.č.	výrobce	r.výr.	pojezd	č.kukHB	  od 1932 od 1938  u ČSD
11	O & K	1911	Bt	-	  25.001  U 25.902
12	O & K	1913	Bt	-	  25.002  U 25.903
13	O & K	1917	Ct	IIIc 3704 33.001  U 33.902
14	O & K	1917	Ct	IIIc 3706 33.002  U 33.903
15	Hensch.	1907	B´Bt	IVd 4201  -	- 	   U 47.004
16	Winter.	1911	Dt	IVk 4451  -	-	   U 48.001
-	O & K	1913	Ct	-	  33.003  U 33.904
-	Adamov 	1931	Dt	-	  44.001  U 44.903

V majetku Správy vojenského železničního materiálu bylo evidováno (avšak nepřítomno) dalších 14 strojů pro tento rozchod :
-         8 ks s uspořádáním Bt (býv.řady IIa, IIb) – O & K (4), Kraus München (3), Borsig (1)
-         jedna tříspřežka Ct (býv.řada IIIc) – O & K
-         jedna maďarská „čtyřkolka“ Dt (býv.řada IVa) – skončila u ČSD jako U 46.001 (resp.U 45.001)
-         3 německé maletky B´Bt – skončily u ČSD jako U 47.001–3
-         jeden stroj Henschel s uspořádáním C´C + t – skončil v tehdejším SHS

Také provozní mašinky evidenčních čísel 11 až 16 se nejprve „toulaly“ po nejrůznějších opravnách (např.Vrútky), stavbách, dolech a cukrovarech, než nakonec dorazily do Pardubic.

Dvě velké lokomotivy číslo 15 a 16 byly v roce 1929 předány na ČSD výměnou za dva normálněrozchodné stroje (s doplatkem). Čtyřspřežku 44.001 dodala lokomotivka Novák a Jahn Adamov v roce 1932. Tato firma sice nevyráběla běžně pro úzký rozchod, přesto však vzniklo pozoruhodné a oblíbené vozidlo.

Lokomotiva 33.003 byla v roce 1936 získána ze zrušené kalamitní lesní železnice na Žďársku. Spolu s ní přišla i benzinová „Orenštajnka“ Montania L 226. Stroj 33.002 se v roce 1938 dostal na vojenskou lesní dráhu do Michalovců. Za ním tam pak byla převelena i malá motocyklová drezína neznámého původu (viz fotogalerie). Tři naftové lokomotivy ze Škodových závodů (U 23.001–3) objednané v roce 1938 byly o rok později dodány už do rukou Němců.

Pro rozchod 760 mm byla v roce 1931 od firma Wohanka a spol. zakoupena jedna drezína LU – 80. Při výkonu 13 koňských sil mohla jezdit rychlostí až 75 km/h. Na přímých úsecích drážky do Polabin však dosahovala „jen“ padesátky.

Parní lokomotivy VPD jiných rozchodů

Pomineme-li blízkost rozchodů 750 a 760 mm, je třeba se zmínit ještě o sedmistovkách. Vojenská správa dostala v roce 1919 také 4 lokomotivy pro rozchod 700 mm. Tentýž rozchod měla až do léta 1924 manipulační drážka mezi sklady v Karanténě.
Pro stavbu první cvičné tratě k Chrudimce byl nakonec zvolen rozchod 600 mm a stejně tak bylo potom přestavěno i kolejiště v Karanténě. Lokomotivy pro 700 mm byly proto rozpůjčovány firmám nebo prodány Ministerstvu zemědělství.

Osud lokomotiv po 2.světové válce

Co všechno na zbytcích VPD jezdilo po roce 1945 není přesně známo. Určitě tam byly dvě parní lokomotivy Henschel po Němcích a snad i nějaké motorové drezíny. Po zrušení pardubických drážek byl zbytek vozového parku i kolejový materiál předán na pošumavskou vojenskou lesní dráhu do Arnoštova.

Park vlečných vozů

Pardubický sklad oplýval dostatkem úzkorozchodných vozů získaných z Korneuburgu i ze skladu ve Vrútkách. Byly evidovány stovky vozů rozchodu 500, 600, 700, 750 a 760 mm pro strojové i koňské polní dráhy. Jednalo se hlavně o překlopné vozíky.

Méně již bylo plošinových dvojvozů, které byly vhodné pro různé nástavby. Proto byly nakupovány od různých výrobců (např.Ferrovia Radotín, Fexim Nýřany, Neptun J.Jakoubek Komárov, Orenstein & Koppel Praha a později i F.J.Werner Štěrboholy).

Mnoho vozů na rozchod 760 mm bylo získáno přestavbou původních sedmistovek. Do roku 1931 jich bylo upraveno 135.

Podle předpisu z roku 1930 bylo užíváno toto označení vozů :

O – oplenové
C – osobní
P – plošinové
R – cisternové
S – sklápěcí (překlopné)
V – skříňové
Z – improvizovaný nemocniční vůz