Pardubice patří k několika českým městům, kde byly k trolejbusům připřahovány i vlečné vozy. Důvodem byla potřeba zvýšit přepravní kapacitu spojů mířících hlavně do chemické oblasti. Soupravy trolejbusů s vleky byly provozovány ve dvou oddělených časových etapách. Vlečné vozy byly nakupovány již od roku 1950 a jezdily s autobusy na jejich první i druhé lince. První použití vlečných vozů u trolejbusů není zatím přesně doloženo. Mohlo k tomu dojít na lince číslo 3 již v roce 1952.
Vlek D4
Předpokládaný původní vzhled vleků D4
Vlek B40
Vlek PO1E
Caravan hotel
Vlek za autobusy zájezdové dopravy
možná je to vlek ČSAD, ale určitě je u hlavní brány v Semtíně
Do června 1953 jezdily na lince číslo 1 dva autobusy s vleky. Pak byly nahrazeny stejným počtem trolejbusů. Z dochovaných přepravních průzkumů vyplývá, že bez vlečných vozů by zde dva trolejbusy nápor cestujících nemohly zvládnout. Přesnější údaje pocházejí až z roku 1954, kdy podnik vykazuje celkem 10 vlečných vozů, z nich pro autobusovou dopravu byly vyhrazeny pouze dva. Jen spojení do Semtína a Bohdanče tehdy zajišťovalo až 10 trolejbusů, 2 autobusy a celkem 6 vlečných vozů. Trolejbusy Škoda 7 a 8Tr, které tahaly vleky, trpěly často poruchami zadních náprav, jejich dynama a baterie nestačily plně pokrývat osvětlení celé soupravy a o topení ve vlečném voze nebylo ani řeči. Proto po dodávce dalších nových vozidel a po úpravách jízdních řádů provoz s vlečnými vozy na trolejbusových linkách poprvé zanikl v roce 1958.
Druhé období provozu spřažených souprav nastalo od 19.3.1962, kdy na linku číslo 3 byly každý den vypravovány dva celodenní kurzy s vlekem. Dříve zmíněné poruchy na trolejbusech se opět dostavily. Vlečné vozy navíc trpěly mnohakilometrovými výkony po dlážděných silnicích a přetěžováním, což bylo pro linku číslo 3 typické. Od 1.10. byl jejich provoz zastaven, avšak během listopadu opět obnoven. V roce 1963 jezdily soupravy jen v době zimního jízdního řádu, tj.leden až duben a říjen až prosinec. Během následujícího měsíce předala trojka část svých výkonů nové lince číslo 11. Od 1.2.1964 byl proto provoz vlečných vozů za trolejbusy definitivně zastaven. V té době nastával příliv nových trolejbusů Škoda 9Tr a ty již nebyly dodávány v úpravě pro jízdu s vlekem. Vlečné vozy jezdily v linkové autobusové dopravě až do roku 1977, kdy bylo jejich působení ukončeno zavedením mechanického odbavování cestujících.
V přehledu jsou uvedeny jen vlečné vozy D4 a B40, více jich v trolejbusové dopravě u nás nepůsobilo. Tabulky jsou plné otazníků, neboť změny ve stavu osobních přívěsů zejména v 50. letech byly opravdu časté. Vozy měnily své majitele dle delimitací nařízených shora. Protože se nedá jednoznačně určit, které vleky byly vyhrazeny jen pro trolejbusový provoz, jsou v seznamech uvedeni všichni zástupci obou zmíněných typů. Vozy, které byly prokazatelně použity v trolejbusové dopravě jsou zvýrazněny tučně. Např.v roce 1955 to byla číslo 1–6 a 9–10 (7–8 byly vyhrazeny autobusům).. V roce 1962 se za trolejbusy nejčastěji střídaly vleky číslo 6–9, ale nalezneme i působení vozů 2–5. Číselná řada vleků začínala od jedničky a překrývala se s autobusy.
Osobní vlečný vůz D4 byl vyráběn v n.p.Karosa ve Vysokém Mýtě v letech 1949 až 1952. Téměř 7 metrů dlouhý (bez oje) a 2,82 t těžký přívěs měl samonosnou karosérii s jedněmi ručně ovládanými dveřmi. Sedadla pro 23 osob byla umístěna podélně, celková obsaditelnost byla 40 cestujících. Pro průvodčí bylo určeno místo vedle dveří, kde byla i signalizace k řidiči. Vůz neměl vlastní zdroj napětí 24V a také žádné vytápění. Barevné provedení prvních vlečňáků bylo modro krémové. Později byla barva podokenní části změněna na červenou. Pneumatická provozní brzda byla jednookruhová a působila na všechna kola. Vůz měl vlastní vzduchojem a po roztržení soupravy došlo k jeho samočinnému zabrždění. Ruční brzda byla mechanická.
Novější typ B40 produkoval stejný výrobce v letech 1953 až 1959. Tento o čtvrt metru delší a o 130 kg těžší přívěs byl podobné konstrukce jako D4, měl stejně situovaná sedadla i shodnou obsaditelnost. Charakteristickým pro jeho vzhled byla dvoudílná čelní okna a pryžové blatníky. Od roku 1960 tato vozidla ve vylepšené formě dodávaly Středočeské strojírny ve Vodochodech. Sedadla byla příčná a k výbavě vozu patřilo i naftové vytápění. Brzdy pracovaly na stejném principu jako u D4, jen parkovací brzda se dala ovládat pouze zevnitř vozu.
Pozn.: vozy 2/II, 3/II a 4/II zakoupeny použité od Karosy VM
1 D 4 30.10.50 51 pp 3778 ČSAD Pardubice D 4 09.04.51 04.08.65 pp 3909 JZD Podlesí PO 1 E 20.04.66 09.74 pp 528 JZD Čestice
2 D 4 23.12.50 51 pp 3779 ČSAD Pardubice B 40 30.09.53 o 30.04.68 pp 5651 Lokomotiva Pce PO 1 E 12.67 11.77 p 1715
3 D 4 09.04.51 51 pp 3857 ČSAD Pardubice B 40 30.09.53 o 31.05.69 pp 5652 Mel. Družstvo Holice PO 1 E 07.69 01.78 pp 2850 VŠVB Havlíčkův Brod
4 D 4 20.09.51 51 pp 3858 ČSAD Pardubice B 40 30.09.53 o 30.04.68 pp 5653 JZD Dašice PO 1 E 02.68 * 05.79 z 1817 rok výroby 1967
5 D 4 20.09.51 30.01.65 z 3977 PO 1 E 20.04.66 09.74 pp 515 Agrostav Senica
6 D 4 ? ? ? dosud nezjištěno B 40 21.05.60 07.72 pp 787 JZD Ostřešany PO 1 E 09.72 o 11.78 z 2858 od Karosy Vys.M.,r.v.69
7 D 4 ? ? ? dosud nezjištěno B 40 31.05.60 30.10.67 z 773 PO 1 E 12.67 11.77 p 1712
8 D 4 ? ? ? dosud nezjištěno B 40 31.05.60 30.06.68 pp 778 PS Pardubice PO 1 E 02.68 * 09.02.78 pp 1807 r.v.67, JZD D.Nová Ves
9 D 4 ? ? ? dosud nezjištěno B 40 31.05.60 01.05.61 pp 783 ČSAD Pardubice B 40 62 22.08.63 pp 887 ČSAD Ostrava PO 1 E 30.10.73 31.05.79 pp 6287 JZD Doubrava Nová Ves
10 D 4 51 57 pp 3910 ČSAD Pardubice PO 1 E 10.73 05.79 pp 6268 STS Lanškroun
-- Caravan hotel 29.06.76 o 16.01.91 pp od RaJ Pardubice do UNION Vys.Mýto
-- 1-osý vlek za zájezdové autobusy - foto
aktualizace této stránky: 14.09.2010 , http://www.trolejbus.cz