Archiv stránek trolejbusu 353

Dnes se na webu objevují další nové fotky. Od kolegy Lp je to autobus 201 a od věrného čtenáře Jana Pleskota potom trolejbusy 345, 365, 372, 388, 397, 320, 321, 400 a 403 a dále autobusy 186 a 204.

Od prosincové celorepublikové změny bude linka DPMP číslo 15 prodloužena z Opočínku až do Přelouče. Ale o týden dříve - 4.12.2011 se uskuteční propagační jízda v této trase. Kromě moderních autobusů vyjede i historický autobus Škoda 706 RTO.

Nové fotgrafie ve fotogaleriích jsou tentokrát z brzkého rána 25.10.2011 - doplněny k autobusům 147 a 147 a k trolejbusům 341, 371, 319, 322, 400, 403 a 404.

Po pěti letech jsem vyměnil fotoaparát a snad teď budu i poctivěji dokumetovat pardubický vozový park ... poslední dobou jsem to pěkně flákal. Z pátka 21.10.2011 jsou na webu na příslušných stránkách ve fotogaleriích doplěny aktuální fotky trolejbusů 14Tr číslo 348, 373 a 374, 21Tr číslo 397, 24Tr číslo 319 a 321 a 28Tr číslo 407.

CNG Citelis číslo 219 byl za úplatu od 11. do 31.10.2011 zapůjčen do Litvy do dopravního podniku ve Vilniusu. Byl tam zařazen pod číslem 585 a jak je vidět na fotkách na webu, jezdí bez aktivního odbavovacího a informačního systému s cedulemi za okny. Obrázky převzaté z diskusního fóra na http://www.miestai.net jsou umístěny na stránku autobusu 219.

Dnes úplně o něčem jiném než o trolejbusech...
Na youtube už nějaký ten pátek visí nádherný záznam monologu vztekajíícho se opraváře traktorů, přičemž jedna z jeho základních hlášek zní "Nebudu rozdělávat celý traktor kvůli desetiminutové záležitosti". Jako reakce na tenhle záznam je pak na netu i rozhovor s dotyčným, kde vysvětluje že u slovenského lakatoše se ke spoustě dílů nedá dostat jinak, než vypálit autogenem díru do rámu...
Úplně stejně, jen v jiném měřítku jsem si připadal dneska. Je o mně asi všeobecně známo že jsem hračička a pod záminkou nákupu hraček potomkovi si taky občas nějakou pořídím. Už asi dva roky tak napříkald s dcerou vlastníme "humra" - tedy model (hračku) na vysílačku v měřítku asi tak 1:6. Protože originální akumulátor moc nevydržel, nadopoval jsem tenhle týden humra olověným akumulátorem 1,3 Ah ... jezdí teď jako drak (dneska například vozil i kameru - tady, dřív zase třeba tady vozil koště), ale dnes večer se mi na zahradě zničeho nic zastavil. Bylo celkem jasné že to není nic mechanického, prostě byl bez šťávy. Šel jsem samozřejmě nejdřív po mých dodělávkách a předělávkách, ale ty byly v pořádku. Takže vylučovací metodou jsem se dostal až k plošňáku přijímače v autě. A to už jsem si začal připadat jako zmiňovaný opravář. Plošňák je u modelu v něčem, co by se dalo nazvat dvojitá podlaha a zvrchu je z něj vidět sotva třetina. Takže nejdřív jsem "vypálil díru do rámu", sice ne autogenem, nýbrž pájkou - ale bylo to k ničemu, nic jsem nenašel. Přívod šťávy do desky je totiž zespodu. A tak jsem musel rozebrat celé auto včetně pružin na přední nápravě, aby od sebe dva díly podlahy dostal. Ani pak nebylo vyhráno, protože desku čínský dělník do desky nejen zacvakl, ale i zalepil. Navíc kontakty akumulátoru byly přišroubované pod deskou, kam se vůbec nedalo dostat, zřejmě se deska doletovávala až v autě. Tak jsem desku musel nakonec vyrvat s trochou násilí a ... a pak mne to dojalo nejvíc. Zespod desky, na tom úplně, ale úplně nejnepřístupnějším místě celého autíčka, byla v desce zapájená pojistka. Přerušená samozřejmě. Oprava pak už byla docela rychlá, ale věta "Nebudu rozdělávat celý traktor kvůli desetiminutové záležitosti" mi zněla v hlavě celou dobu... Kdybych o existenci pojistky na tak debilním místě věděl předem, mohl jsem propálit podlahu zespod a opravit to celé zvenku. Takhle jsem si prostě "rozdělal celý traktor".


Konec OT příspěvku, ale o takhle silný zážitek jsem se musel podělit :)

Při dnešních jízdách při příležitosti Městských slavností jsem si konečně pořídil pár vteřin pohyblivých obrázků našeho trolejbusu 353. Tady jsou: