Archiv stránek trolejbusu 353

Stáhnul jsem si z webu Českého statistického úřadu publikaci "Město Pardubice v číslech" z letošního léta. Docela zajímavé čtení - pokud se Vám ji nechce hledat na webu ČSÚ (který NEMÁ logickou adresu www.csu.cz, ale www.cszo.cz), tak si ji můžet stáhnout i odsud - Pardubice v číslech (pdf). Upozorňuju, že publikace má 17 MB, ale informací obsahuje opravdu dost a chvíli se v ní listovat dá. Na webu ČSÚ se dají otevřít či stáhnout i jednotlivé kapitoly samostaně. Každého zajímá něco jiného, já bych upozoril na stránku 92. Je na ní plánek linek DP do okolních obcí a jako zdroj je uvedený taktéž DP. To je moc pěkné, protože se jedná o tento plánek, který se vyskytuje pouze na tomto webu a nikdy se na stránkách dpmp.cz neobjevil (především proto, že mapový podklad je samozřejmě "kradený" a dokonce jsem ani nenapsal odkud). Dále nám publikace přináší i něco málo info o semaforech, o kterých zatím stále shromažďuji velice pomalu informace:

Mezi příznivci MHD a především trolejbusů je vysoké procento přátel úzkokolejných železnic. Teorie kolegy Lp praví, že je to kvůli obdobnému rozchodu kolejí úzkokolejek a trolejbusových drátů. Nevím jestli to bude pravda, obráceně to totiž už tolik nefunguje. Teď v listopadu je ale pro výlety po úzkokolejkách už poněkud nevlídno, navíc kromě našich dvou "dospělých" úzkokolejek (JHMD a Osoblažka) je většinou všude i po sezóně a vozidla odpočívají. Takže pokud nemáte čas a peníze pro návštěvu úzkých třeba ve Švýcarsku, je současná roční doba ideální pro výlety virtuální neboli internetové. Internetových stránek k tématu je samozřejmě nepřeberně, dovolím si ale doporučit jednu zásadní věc. A tou je "Historyczna mapa kolejowa Polski". Existuje v on-line formě, ale pohodlnější je používání off-line verze. Tu si stáhnete tady woznyj.republika.pl - odkaz railmap_inst.exe, aktuální verze je z 1.10.2007. Instalace je bezproblémová, jen po prvním spuštěním je potřeba v nabídce "Opcje" nastavit co chcete zobrazit. Nevím proč, ale já musím tohle potvrzení zadat dvakrát, jinak je mapa prázdná. Potom už ale můžete dosyta zkoumat železniční síť našich severních sousedů. Samozřejmě jsou v mapě vyznačeny i polské úzkolejky - a není jich zrovna málo. V detailu každé stanice či úseku, kam se dostanete poklepáním na mapu, najdete nejen základní data, ale především také odkaz na uvedený objekt ve vynikající databázi polských železnic na kolej.one.pl. Až se zorientujete v tomhle polskojazyčném webu, dá se prohlížet prakticky hodiny a hodiny. Není to totiž "šotoweb" s obrázky lokomotiv, ale fotky se zaměřují i na infrastrukturu kolem kolejí. A jelikož Polsko má stovky kilometrů zrušených a neprovozních tratí, smlsnou si i všichni "drážní archeologové". A až se při procházení webu dostanete i k mnoha úsekům úzkokolejek neboli "waskotorowek", doporučuji jako další četbu server www.wask.pl. Dohromady je to pro fandy úzkých kolejí zábava na dlouhé zimní večery jak dělaná.

Pokud jde o trolejbusy - na webu je doplněna jedna (fakt jen jedna) trolejbusová fotka - je od Richarda Koutného a je na ní 14Tr11/6 číslo 305 při cvičné jízdě. Ovšem na webu autora můžete najít další aktuální fotky z Pardubic. Jedna aktuální fotka přibyla i do automobilní části, najdete ji na stránce Moskviče 2140, který u nového majitele získal nové jméno a stal se "Ivanem". Dnes se 2140 sešla se žlutou 412 a tak vznikla fotka na památku.

Částečně OT příspěvek
Trochu se zpožděním mne to napadlo při už osmnáctém výročí 17. listopadu 1989. Už někdy od konce letošního září platí, že větší část mého života už plyne bez vlády jedné strany, bez projevů generálních tajemníků a podobných věcí. Pozor - nehodlám se zrovna na tomto webu nijak pouštět do rozboru současného stavu politiky. Při této příležitosti jsem si vzpomněl ještě na jednu věc. Jak málo těch prožitých dní mám v paměti také s datem - automaticky se jich vybaví jen pár. Ale například pátek 17.11.1989 právě si pamatovat budu pořád, i když jsem rozhodně o nějakých protestech v Praze neměl ani tušení, tím méně že bych se jich toužil účastnit. Bylo mi sedmnáct, byl jsem ve čtvrťáku a měl jsem jiné záliby. Tedy jiné ... vlastně stejné jako teď. Samozřejmě si dokážu podle datování fotek vzpomenout i na to, co jsem dělal v jiné dny. Ovšem tenhle pátek bych si pamatoval i bez nich, i když o tom co se děje v Praze jsem se dozvěděl jako většina lidí až se zpožděním. Takže onoho dne jsem jel ze školy na nádraží, kde jsem pořídil něco fotek MHD, většinou mizerné kvality na kinofilmu Svema 64. Tady na webu je pouze jedna - autobus ŠM11 číslo 30. Ten den bylo v Pardubicích docela hezky slunečno, podle mých měřítek i docela teplo (moje měřítka = nemrzlo). Ovšem také brzy tma a tak jsem se sbalil a jel domů. A jak vyplývá z mojí tehdejší evidence fotek, vyfotil jsem něco ještě v pondělí dvacátého a potom až v půlce prosince, ta doba byla natolik zvláštní, že i koníčky šly jednou stranou.
A proč o tom vlastně píšu? Protože když bych opustil pomoc fotek, tak si podobně vzpomenu už jen na hodně málo dní - samozřejmě kromě zásadních osobních událostí typu maturita nebo první den na vojně, případně poslední noc tamtéž :). Když jde o události mimo - jako si většina Američanů pamatovala, co dělali v době atentátu na JFK - tak stejně jako Američani i já si budu hodně dlouho pamatovat jak jsem se dozvěděl o letadlech nalétavajících do WTC v září 2001. Slyšel jsem to z autorádia na parkovišti u vozovny a cestou domů jsem měl představu nějaké dakoty zapíchnuté ve věžáku, tak jako se to už párkrát stalo. A i když se mně to v danou chvíli ani trochu netýkalo, tak ty první televizní záběry si budu pamatovat taky dlouho.
Je ještě jedna událost, která mi podobně zafixovala okamžik kdy jsem se o ní dozvěděl. Je také z roku 2001, je ovšem nepoměrně optimističtější. O narození mojí dcery Magdy jsem se dozvěděl z telefonu v deset dopoledne opřený o boudu sociálky na konečné v Pardubičkách...
Teď po sobě čtu tenhle článek a asi bych to nějak přepsal ... ale doufám, že moji drazí čtenáři pochopili o čem, byla řeč. Hlavně všem přeju, aby si do své paměti mohli ukládát jen události radostné. Většina z nás má kliku, že jsme se zatím nějakých velkých jobovek nedočkali, tak ať nám to vydrží.
Konec OT příspěvku
BTW - trolejbus 397 je již opravený po nehodě a je v provozu. Na LP rohu mu na opravovaných místech chybí žlutý reklamní polep, ale asi ne nadlouho. Trolejbus 381 dostal další mutaci reklamy na GTS, tentokrát je to varianta tmavomodře polomáčená. Fotky zatím nemám, šotoweb přítele LC bude asi zase rychlejší než já.

V sobotu 17.10.2007 proběhl asi poslední přesun našeho prvního Moskviče. Vůz zvaný Lenochod 1 byl odtažen z rosického nádraží (kam ještě dojel před časem s vypětím sil sám) do Choltic. Bude podroběn výzisku náhradních dílů a následně sešrotován.

K plánovanému článku o semaforech - seznam pardubických semaforů, uvítám doplnění či upřesnění:
1. Nyní existující
a) křižovatkové
- Dašická x rychlodráha, Jahnova x Karla IV., Karla IV x podjezd, Karla IV x rychlodráha, rychlodráha x Palackého, u zimáku, u Domu služeb, Palackého x K Polabinám, u Hypernovy (lihovaru) (2), Zborovské náměstí (2), Teplého x Palachova, Stavařov, Paramo 1, Paramo 2, Popkovice u hospody
b) přechody
- u ZŠ Kyjevská, nám. Republiky, u autobusáku, kpt. Bartoše
c) jiné
most přes Labe mezi Rosicemi a Svítkovem, cyklistický přes Palackého u Tesca (t.č. mimo provoz), počítat se dá i výjezd ze stanice HZS na Teplého ulici
2. Zaniklé
- kpt. Bartoše x Bělehradská, Zborovské nám. (1), u lihovaru (1)
- matně si pamatuji také zbytky semaforů na křižovatkách kolem mostu Rudé armády (Prokopák) - víte někdo víc?
Semafory na Zborovském (Koněvově) náměstí a u lihovaru před rokem 1989 sice existovaly, ale prakticky trvale nefungovaly. Byly nakonec nahrazeny úplně novými, proto je uvádím jako zaniklé. Semafory kpt. Bartoše x Bělehradská také víc nefungovaly než fugovaly, nakonec je už částečně nekompletní nahradil kruhák.

K 15.11.2007 došlo k drobné změně v plánku sítě a přehledu výhybek . Jedinou změnou je náhrada červené šipky za žlutou u výhybky UMA. K tomu píše kolega Lp:
- Na původní šipku nebylo vidět přes kamiony. Asi bychom je těžko vykázali parkovat jinam. Možná brzy přijde den, kdy kamiony a osobní auta budou parkovat na všech bus-pruzích okolo celé UMY (dovolím si kolegovi Lp oponovat - ty MHD pruhy jsou silně předimenzovamé, věnovat jejich půlku kamionům oficiálně by zase takový problém nebyl).
- Nová šipka je na laně blízko výhybky. Je žlutá, protože žluté displeje máme na skladě a červený žádný. Tak jsme ten červený vytěžili pro případné opravy jinde. A také je lepší, když nad silnicí první třídy v úplné tmě nesvítí a občas i nebliká červené světlo.
A nakonec ještě jeden zajímavý odkaz - kdepak se vyráběly Moskviče? Tady a je vidět, že žádný se tam už opravdu nevyrobí.

Někteří majitelé autobusů mají to štěstí, že jejich stroje parkují v garážích a ne pod širým nebem. Jsou ovšem i lidé, kteří nejenom neparkují svůj autobus v garáži, naopak mají garáž uvnitř autobusu. Dvě fotky kolegy OČ vám jednu takovou garáž vyrobenou z městského autobusu (či pojízdné prodejny) RTO (nebo možná Jelcz) a umístěnou kousek od Poličky přibližují. Analyzátoři vraků - pokud znáte k tomuto autobusu detaily, napište mi je! Díky.

Pro web PSHŽD připravuju krátký příspěvek o vlečce do areálu Poličských strojíren. Na webu moskvich.cz je doplněna galerie dalších Moskvičů a dokonce i jeden Moskvič Aleko na prodej.
Pro tento web mám v úmyslu napsat článeček o pardubických semaforech. Ještě nevím název, ale mohlo by se to jmenovat třeba "Pardubické semaforové úchylárny" nebo tak něco. Pokud máte k semaforům v Pardubicích nějaké zajímavé příhody, informace či fotky, budu rád když se o ně podělíte.

Hodně lidí přichází na tyto stránky i na web PSHŽD přes stránky o našich autech. Proto jsem Moskviče soustředil na jedné speciální stránce s vlastní adresou www.moskvich.cz. Prozatím je tam pouze rozcestník ke stránkám našich aut a kontakty. I ten náš "Moskvič Klub Pardubice" je pouze imaginární organizace, ovšem třeba se to časem vyvine jinak. Každého příznivce těchto aut rádi přivítáme a minimálně jeho auto přidáme na web. Doména "Moskvich" je kompromis - pro výrobce aut je naprosto děsné, když má v názvu nějaké specifické písmeno - tedy tady Č. Rusové používají při přepisu původního názvu právě slovo Moskvich, ovšem do západní evropy název překládali jako Moskvitch. A ještě se to také dá psát jen Moskvic bez háčku nad č. Nakonec rozhodl Google a počet odkazů na jednotlivé varianty ve prospěch slova MOSKVICH, navíc takhle je to napsáno i přímo na autech (tam kde to není azbukou). Kromě téhle stránky je na webu jen jedna nová fotka - ze zkušební jízdy trolejbusu 358 po opravě. Pořídil ji kolega Lp a na stránce trolejbusu 358 je teď jako titulní fotka.
Ve vozovně DP probíhá rekonstrukce dispečinku a vrátnice. Dispečeří se odstěhovali dočasně do odpočinkové místnosti řidičů, vrátné potom do trolejbusu 361 (!), který stojí za bránou. Kouzelné je, že trolejbus stojící nakřivo mimo síť a spojený kabely skrz okna s budouvou je opatřen efektním nápisem "Mobilní vrátnice".

Včera k večeru jsem dostal od kolegy Lp velice obsáhlý a zajímavý mejl, ze kterého po zcenzurování informací neveřejných, důvěrných a jinak nepublikovatelných zůstaly v podstatě jen fotky. A to ještě jen dvě, ačkoliv jich přišlo víc. O tyto dvě nezávadné fotky se podělím - odhalují důvod pondělního výjezdu historické 14Tr číslo 311 z vozovny. Jednalo se o pravidelnou měsíční "Kontrolu na trati" v trase DP – Dukla točna – Teplého – odbočka vpravo – Jesničánky – Sukova – Sladkovského – Pardubičky – Sukova – Polabiny točna – Globus – UMA – Bohdaneč – Globus – Hradecká – Bělehradská – Sluneční – nádraží – Bělehradská – Hradecká – Semtín hl.br. – Hradecká – Masarykovo n. – Teplého – DP. Shodou okolností proběhla tato listopadová kontrola pouze v jednomužném obsazení trolejbusu.

Kolega Lp píše:
"když už ta uzavírka probíhá přímo kousek ode mne a jednalo se o zajímavé objížďky, udělal jsem si pár fotek (najdete je zde ve fotogalerii) - např. u křižovatky ulic Gorkého a Rožkova, která se z hlediska MHD stala „úplným dvoustopým trojúhelníkem“, protože přes ni jezdily linky:
6 – rovně (tedy po své pravidelné trase po vyhnání ze Staňkovy)
5 a 7 – odbočení od Dukly do Rožkovy
10 – odbočení od Skřivánku do Rožkovy
Pro linku 10 zde nedaleko křižovatky byla zřízena provizorní „zastávka trolejbusů“ jako náhrada za vynechaný Kulturní dům. Nevím, kdo ten označník instaloval, ale jistě k tomu po dlouhých letech došlo v upřímné snaze, aby byly splněny zákonné normy pro požadovaný vzhled dopravních značek z početné rodiny IJ4.
Komunikace v tomto místě jsou celkem široké, takže stále máme mnoho možností, kam uklízet naše autobusové linky, jak budou postupně nabíhat různé petice. Z domovů mládeže se asi nikdo nespokojený neozve. Takže Rožkova ulice, po mírném odvětvení, které proběhlo minulý týden, se jeví jako dobrá varianta pro MHD v budoucnosti.
V okolí nám. Dukelských hrdinů mne zase zaujalo sledovat českou národní povahu. Značky: zákaz zastavení nebo dokonce i zákaz vjezdu jsou v podstatě k ničemu. Český řidič je bere jen jako každou jinou reklamu u silnice. Stál jsem tam s foťákem a říkal si, že ta soukromá policie, by nebyl špatný džob. Člověk, který by s tím začal jako první by byl za vodou celkem rychle. Parkovací plocha na náměstí byla po oba dny poloprázdná, avšak auta musela zajet co nejblíže svým domovním vchodům a parkovat:
- na zákazu zastavení
- v protisměru
- blíž, jak 5 m k hranici křižovatky
- zakrývajíce dopravní značky
Když má někdo číslo 53 54, tak se asi postihu bát nemusí, přesto jsem v sobotu zavolal sloužícímu dispečerovi a ten dal echo městské policii. Výsledkem bylo to, že druhý den byla situace poněkud lepší. Ale i tak byl průjezd zejména pro Citybusy, které mají poněkud delší rozvor, docela fousový.Když ze staveniště odjely stroje a čerstvý flastr na vozovce osamoceně chladl a tvrdl, vzali řidiči osobních aut Lexovu ulici doslova útokem. Značky B1 a zábrany Z2 měly v podstatě štěstí, že je nikdo neporazil. Místní řidiči před zábranami zpravidla nejprve přibrzdili nebo zastavili, rozhlédli se a jeli dál. Jen někteří změkli a vycouvali či se pokusili o průnik po bočních sídlištních cestičkách. Viděl jsem však i několik vozů s pražskou RZ a jejich řidiči zakázaným úsekem projížděli zcela bez zaváhání. Minulý týden jsem byl v Praze a když jsem se procházel po liduprázdném parku na svahu Petřína, po jehož úzkých a strmých cestičkách se prohánělo víc osobních aut než veverek, musel jsem uznat, že pražský řidič gumokolista je na poněkud vyšší úrovni otrlosti, nežli my tady s těmi našimi „éčky“. "
Lp, 4.11.2007

V sobotu 3.11. měla úderem šesté hodiny ranní začít uzavírka křižovatky ulic Gorkého a Lexovy na Dukle. A opravdu téměř na minutu přesně se na ulici objevily zátarasy, po pár minutách se objevily i bagry a další technika. Jezdil jsem dnes dopolední pětku, takže jsem si užil na trolejbusové lince po delší době autobus - Citybus číslo 179. Myslím si, že ze strany DP je tentokrát objížďka zajištěná dobře. Informace jsou nejen na webu DP, na zastávkách, ve vozidlech, ale zmíněno to bylo i v dnešních novinách. Sice jsem neměl v palubáku nahranou objízdnou trasu, ačkoliv tam být měla, ale šlo o jednu jedinou zastávku a změna trasy byla minimální. Měl jsem toho od rána dost, tak jsem nikde s foťákem nepobíhal a přikládám jen dvě ilustrační fotky pořízené na Dukle po vystřídání.

Takže tady je výsledek - ke článku o zvyšování platů mimo jiné řidičům DPmP je na fotce dneska už ne řidič, ale zaměstnanec údržby Petrásek, jedoucí v trolejbusu PSHŽD, navíc zcela zadarmo. Navíc má v popisce u fotky chybu v posledním písmenku příjmení. To už se mi ale na sken nevešlo.

Začnu jako už mnohokrát Moskvičem. Dneska jsem přihlásil poslední přírůstek, a udělal jsem takové první "oficiální fotky". Pro ty, kteří se zajímají o "espézetky" - řekl jsem si opět o "typ 106". Modrý Moskvič dostal v červnu 2E4 5772, žlutý potom prvního listopadu číslo o 8 nižší - 2E4 5764. Z toho je vidět, že v méně frekventovaných typech RZ se nepostupuje moc chronologicky. Více o espézetkách a registrační značkách v diskuzi na stránkách k-reportu.

A teď k naší mediální hvězdě. Volal mi dnes nejmenovaný fotograf pardubické redakce MfD mající zájem o fotku řidiče trolejbusu. Protože jsem dnes (naštěstí) měl volno, doporučil jsem kolegu Petráska. Ten totiž měl v odpoledních hodinách vyjet se Sanosem na objednanou jízdu. Takže nakonec se Na Kamenci setkal nejen Sanos a jeho zákaznící, ale také fotograf a já. Že není jednoduché stát se mediální hvězdou ilustrují dvě "fotky z focení":