Na diskuním serveru K-report je v železniční části jedna diskuse pro někoho možná s trochu divným názvem "
Sny s železniční tématikou". Protože nejsem zase natolik postižený železnicí, tak sny vysloveně železniční se mi nezdají, ovšem všeobecně městsko-dopravní ano. A nejsem v tom rozhodně sám, nejmenovaný pracovník DP ve snech odkrýval pozůstatky pardubických
tramvají, jiní zase ve snech nacházejí po stodolách zachovalé Ikarusy a hned s nimi vyrážejí na linky. Teď i mne zrovna také jeden sen s dopravní tématikou potkal. Zdál se mi v noci z úterý na středu a lze ho ale také vyhodnotit jako sen o práci. A to už je fakt na pováženou.
O co šlo? Zkusím to stručně - já s ještě několik kolegů z DP jsme byli odeslání i s našimi trolejbusy na výpomoc dopravnímu podniku Moskva. Proč my a proč Moskva - netuším, ale mám dojem, že jsme tam jeli rádi a dobrovolně. O tom také sen nebyl, ten začal až za volantem. Bylo hezky - asi jaro - a já jsem jel s mojí 399 po nějakém širokém propektu, zastavoval jsem si u divných ruských označníků a vůbec mi nebylo divné, že na křižovatkách vím přesně kudy jet a kterou výhybku si přehodit. Dojel jsem až na konečnou, na které to vypadalo trochu jako pardubická ulice 17. listopadu před podjezdem. Otočil jsem se a postavil trolejbus za cosi ruského "ziúčkovitého" designu. Vylezl jsem z 399 a v teplém větříčku jsem se opřel o dům (co vypadal jako ten s prodejnou Korado v Pardubicích u podjezdu) a dal si cigaretu - dokonce jsem si ve snu uvědomil, že v Moskvě nemůžu sehnat svoji značku a měl jsem cosi jiného. No a jak si tak pokuřuju a rozjímám, co se mi asi napíše azbukou na transparentu, ZIU přede mnou se rozjelo a ... dveře zavřela i 399 a odjela. Další průběh snu byl klasický chaos jako v mnoha jiných snech, tady ovšem zcela v režii MHD. Zjistil jsem totiž, že mi nejen ujel někdo s trolejbusem, ale také s doklady a všemi věcmi. V kapse jsem sice měl mobil, který mi kupodivu fungoval i v Moskvě, ale neměl jsem žádné číslo někam do místního DP. A tak jsem začal svůj trolejbus sledovat po městě, což se mi moc nedařilo. Nakonec jsem nějak přišel na to, že jsem na ulici, po které musí jet zase zpět a že na nej počkám. Ovšem dočkat jsem se nějak nemohl a také jsem si všimnul, že po ulici jezdí vysoké procento starých autobusů vypadajích
přibližně takhle a nebo ještě podivněji. Došlo mi, že v depu je den otevřených dveří a že tam ty autobusy jezdí. Ovšem pokusy do některého nastoupit nebyly úspěšné, sice zastavovaly na úrovni zastávky, ale třeba tři pruhy od chodníku. A než se nechat přejet, raději jsem sedl do kolemjedoucí Škody 15Tr v odporných ruských MHD barvách a ta mne za chvilku kolem hromady vyřazených 9Tr a nějakých obřích transformátorů dovezla skrz uzoučký průjezd mezi činžáky na dvůr obrovské a strašlivě zdevastované vozovny, kde stály nejen ony podivné autobusy, ale také náš trolejbus 399. Ještě jsem stihl zjistit, že z oné konečné mi ho odvezl parťák, který si myslel že je to pro něj připravené. Ovšem to jsem se už probudil, takže jsem mu už nestihl náležitě vynadat. Proto to ode mne schytal odpoledne v reálu. Moc nechápal, když jsem ho kritizoval, že mi v noci v Moskvě ukradl trolejbus :)
Dodatek - sice o něco výše tvrdím, že se mi nezdají železniční sny, ale na jeden jsem si vzpomněl. V něm mi ve dvě v noci volal nejmenovaný majitel
autobusové firmy, ať jdu rychle ke kolejím, že JEDOU SOUKROMNÍCI. Bůhví proč jsem tam opravdu šel a doopravdy jel dlouhý vlak žlutých sypáků. V čele měl dva štokry v žluto-modrých barvách OKD Doprava...
Tohle už je z reálu, uvažujeme s parťákem o instalaci takovýchto nějakých upozornění do trolejbusu, protože chování některých našich spoluobčanů k holkám s kočárky je příšerné.
